Česko by podle analýzy mohlo přijetím až osmdesáti tisíc uprchlíků ušetřit na výdajích souvisejících se stárnutím populace až 90 miliard korun ročně tím, že by imigranti snížili průměrný věk pracujících obyvatel. Analýza se dotýká pouze ekonomických dopadů migrace a nezohledňuje bezpečnostní nebo politické aspekty.
„Na začátku je nutné přesvědčit veřejnost o výhodách zaměstnávání uprchlíků a zajistit jim bydlení. Podpora imigrantů pak může spočívat ve výjimkách v minimální mzdě, daňových úlevách, státních dotacích na pracovní místa; kazí ji naopak současné blokování možnosti pracovat již při azylovém řízení,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus František Kronus.
Miliony uprchlíků zlepší ekonomiku a trh práce EU, tvrdí komise |
Z analýzy podle něj dále vyplývá, že krátkodobě může hrubý domácí produkt ČR stoupnout přibližně o 20 miliard korun.
Dopady takových kroků by se ovšem podle analytiků Cyrrus projevily v ekonomice až v delším horizontu. Navíc by muselo jít o řízenou imigraci, a ne masivní příliv uprchlíků během krátké doby. Ten by naopak ekonomiku spíše zatížil. Zároveň předešlé zkušenosti podle studie ukazují, že imigranti neberou práci lokálním zaměstnancům. A pokud ano, tak v omezeném rozsahu. Zároveň to pak v takovém případě vede ke zvyšování kvalifikace lokálních zaměstnanců.
Řízená imigrace, která by byla legislativně i sociálně připravena, by se podle studie mohla týkat buď vybraných skupin uprchlíků, typicky rodin s dospívajícími dětmi, nebo vybraných oborů, ve kterých je nedostatek pracovních sil. Předešlé zkušenosti přitom podle analýzy ukazují, že imigranti většinou neberou práci lokálním zaměstnancům.
Kvóty jsou nefunkční
Analytici společnosti Cyrrus považují stávající nastavení kvót přerozdělování uprchlíků za nefunkční. „Jde o velmi malá čísla, okolo kterých běží nesmyslně velká debata,“ uvedl Kronus.
Máme strach, ukazuje průzkum. Češi se nejvíc bojí terorismu či uprchlíků |
Podle něj je nutné buď kvóty výrazně navýšit, aby odpovídaly reálnému stavu, nebo hledat zcela jiný model. Pro Českou republiku by podle něj byla ideální forma řízené imigrace, kdy by byli uprchlíci přijímaní ne s ohledem na kvóty, ale postupně s ohledem na připravenost legislativy, potřeby bydlení a situaci na pracovním trhu.
Z březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že by Česká republika podle 61 procent lidí neměla vůbec přijímat uprchlíky z válkou postižených zemí. Podle necelé třetiny lidí by je měla přijímat jen do doby, než se budou schopni vrátit domů. Jen mizivá část veřejnosti - tři procenta dotázaných - si myslí, že Česko by mělo imigranty přijmout a nechat je se tady usadit.
