Zatímco do konce roku 2013 stát vynakládal na jedno nové místo 50 tisíc korun, postupně se příspěvek zvýšil až na 200 tisíc. „Od poloviny roku 2015 na některá nová pracovní místa vytvořená ve zvýhodněných průmyslových zónách příspěvek vzrostl na 300 tisíc korun. Řeč je přitom jen o investičních pobídkách na vznik nových pracovních míst. Faktem ale je, že investoři dostávají od státu i další podporu, například daňová zvýhodnění,“ uvedl NKÚ v tiskové zprávě.
NKÚ se zaměřil na to, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce využily peníze na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace a školení prostřednictvím investičních pobídek. Úřad práce dostal od ministerstva zhruba 1,4 miliardy, ale vyplatil z této částky pouze 278 milionů korun.
Většinu z této částky, 233 milionů, získalo dohromady 15 firem, které za pomoci investičních pobídek vytvořily 4 916 pracovních míst za více než 800 milionů korun. Podle kontrolorů ale nelze dopady investičních pobídek na nezaměstnanost jednoznačně vyhodnotit.
Může se hoditHledáte zaměstnání nebo uvažujete o změně? Vybírejte z aktuální nabídky volných pracovních míst na jobDNES.cz |
„Tvorbu nových pracovních míst podporují i další dotační programy, nové pozice neobsazují jen uchazeči z řad nezaměstnaných a souběžně se vznikem nových míst jiná místa zanikají. Od roku 2012 do roku 2015 nezaměstnanost klesla z 8,6 procenta na 6,5 procenta. Počet uchazečů evidovaných na úřadech práce déle než jeden rok ale stoupl ze 186 tisíc na 211 tisíc,“ tvrdí NKÚ.
Stát nadhodnotil o 880 milionů rozpočet na nová pracovní místa
Kontroloři se pozastavují nad tím, proč z téměř 1,5 miliardy určených pro investiční pobídky v letech 2012 až 2014 byla vyčerpána pouze pětina prostředků. Ministerstvo podle NKÚ každoročně nadhodnocovalo rozpočet v řádu stovek milionů korun, opodstatnění nemělo zhruba 880 milionů korun.
„Takové nadhodnocování je proti zásadám sestavování rozpočtu. V rozpočtu na rok 2014 byly také započítány peníze, které se měly firmě vyplácet až od roku 2017. V jiném případě zase rozpočet zahrnoval peníze pro investora, který o ně ani nepožádal. Z takto sestavených rozpočtů se pak využil jen zlomek peněz,“ kritizuje NKÚ.
Část zbylých prostředků převedlo ministerstvo do nároků z nespotřebovaných výdajů, část například na platy zaměstnanců Úřadu práce ČR, České správy sociálního zabezpečení a Státního úřadu inspekce práce.
Právě nadhodnocování rozpočtů a vytváření skrytých rezerv převáděním neutracených peněz do nároků z nespotřebovaných výdajů NKÚ dlouhodobě kritizuje. NKÚ upozornil, že na začátku roku 2015 tyto nároky dosáhly téměř 155 miliard korun, podle vlády byla tato částka podobně vysoká i na začátku roku 2016.
