Svaz uvedl, že nadbytečné kapacity Číny jsou odhadovány na více než 400 milionů tun oceli ročně, poptávka v Evropské unii přitom činí asi 160 milionů tun.
Asijská velmoc místo zavírání nadbytečných kapacit nabízí ocel za ceny, které nepokryjí ani výrobní náklady. Během posledního čtvrtletí loňského roku se tuna státem dotované čínské oceli nabízela za méně než poloviční cenu proti oceli z Evropy, upozornil svaz. Situaci může podle českého oborového svazu ještě zhoršit, pokud bude Číně udělen status tržní ekonomiky.
Kromě zisků klesají tuzemským hutím i tržby, i když mnohem mírnějším tempem. Loni klesly o 6,7 procenta na 84,3 miliardy korun.
Politický boj proti levné oceli
Platnost některých ustanovení přístupového protokolu Číny ke Světové obchodní organizaci (WTO) z roku 2001 vyprší letos v prosinci. Čína tvrdí, že jí to dává automatický nárok na udělení statutu tržní ekonomiky ze strany zemí, které ji za ni nepovažují, včetně EU, USA a Japonska.
„Čína není tržní ekonomika a udělení statutu by Evropskou unii připravilo o možnost efektivní ochrany proti čínskému dumpingu. Vítáme proto květnové usnesení Evropského parlamentu, v němž se europoslanci jasně vyjádřili proti udělení,“ uvedl ve středu výkonný ředitel svazu Jaroslav Raab.
Hutnictví železa také potvrdilo předběžná data, podle kterých klesla loni výroba surového železa v tuzemských hutích meziročně o 2,9 procenta na zhruba čtyři miliony tun. Hutě vyrobily i méně surové oceli, a to 5,26 milionu tun, což bylo o 1,8 procenta méně než v roce 2014. V lednu svaz uvedl, že hlavním důvodem poklesu je uzavření ocelárny Vítkovice Steel v Ostravě. Provoz ukončila na konci loňského září (více čtěte zde).
Členy Hutnictví železa jsou hlavní české a slovenské ocelářské podniky a podniky, jejichž činnost s ocelářstvím bezprostředně souvisí. Mezi největší členy patří v Česku ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny, ze Slovenska U.S. Steel Košice.
