Je čas, aby se obchody, kulturní střediska a centra pro volný čas začaly připravovat na změnu chování a preferencí zákazníků a návštěvníků. V roce 2050 totiž bude podle listu The Guardian čtvrtina Britů starších 65 let. V Česku bude tato věková skupina tvořit dokonce třetinu populace.
A první vlaštovky už přilétají. Obchod Asda v britském Manchesteru se vrhl na experiment, na sobotní rána přichystal „tichou hodinku“. Ztišená hudba, amplióny a vypnuté eskalátory. Snaží se tak vyjít vstříc zákazníkům, které hlasité zvuky obtěžují, aby si mohli v klidu nakoupit, aniž by byli obklopeni obvyklou kakofonií a nákupním šílenstvím. Dalších osm obchodů ve stejném nákupním centru plánuje udělat to samé. Těžit by z toho mohli hlavně senioři.
Londýn a mnoho dalších britských měst, se za poslední desetiletí zejména pro starší obyvatele proměnily téměř v peklo. Některé čtvrti jsou přelidněné, hlučné, bliká v nich spousta světel a burácí doprava. Nejen že je to otravné, ale podle výzkumu programu New Dynamics of Ageing to neprospívá ani srdeční funkci seniorů.
Příkladem města, kde urbanističtí plánovači a architekti myslí i na starší a pohybově omezené obyvatele, může být Berlín. Tam se pracuje na rozšíření chodníků, dotykovém navádění na křižovatkách a snadnějším vstupu do tramvají a autobusů.
„Ve svém městě se cítím jako otravný a bezbranný červ,“ píše autorka textu v Guardianu Michele Hanson. „Není kde si odpočinout, do sedadla v autobuse se vejde sotva čtvrtina vaší zadnice a toalety skoro žádné.“
Upozorňuje, že čím je člověk starší, tím víc musí plánovat své cesty s ohledem na dosah toalet. Ale veřejné záchody nejsou povinné, a protože městské rozpočty se tenčí, radnice se ani nesnaží do pokrytí toaletami za úplatu zapojit místní podnikatele.
V Londýně můžete díky iniciativě města Open London scheme použít toaletu v obchodech Marks&Spencer, Tesco, John Lewis, Sainsbury’s a Asda, aniž byste si přitom v nich museli něco koupit. Firmy na možnost využít jejich záchodů však často neupozorňují, takže to ve výsledku seniorům nepřináší žádnou pomoc.
Prodlužuje se také vzdálenost od míst, kam čas od času potřebuje zajít každý, zejména pošt a bankovních poboček. Podle neziskové organizace Age UK prořídla pobočková síť bank v Británii za posledních 25 let o polovinu a v příštích třech čtyřech letech ji čeká další zmenšení o dva tisíce míst.
Age UK navrhuje, aby se na malých městech zřídilo jedno místo, kde by si lidé mohli vyřídit své potřeby, ať už jsou zákazníky jakékoli banky. Kontakt s bankéři by probíhal přes video kanál.
Je jedno, jestl důchodci bydlí na vesnici nebo ve velkém městě, všude mají stejné problémy - není se s kým poradit a v bankách a supermarketech jsou nuceni používat automaty. I když je k dispozici lidský personál, všude je hluk.
Například řetězec hobbymarketů B&Q - je sice uznáván za zaměstnávání starších lidí a za slevy, které lidem nad 60 let dává každou středu. Ale na otázku, proč nemůže ztlumit hudbu ve svých obchodech, nedokázal odpovědět.
Je nejvyšší čas, aby obchody začaly brát starší zákazníky vážně a vyhověly i jejich potřebám. V roce 2050 totiž bude 19 milionům lidí - tedy čtvrtině britské populace - přes 65 let.
V roce 2050 bude přes 65 let třetině lidí
V Česku bude trend podobný, jak vyplývá z projekce Českého statistického úřadu. Letos je průměrnému Čechovi 42 let - nejvíce lidem je mezi 35 a 39 lety, za nimi těsně následují lidé těsně po čtyřicítce. V roce 2050 budou nepočetnější skupinou senioři od 70 do 74 let, průměrný věk dosáhne skoro 49 let. Třetina obyvatel Česka bude starší 65 let. I v tuzemsku by se tak obchodníci měli začít na nástup seniorů připravovat.
Pokrokově se chová například britský finanční ústav Hodge Lifetime. Letos v březnu spustil pilotní projekt hypoték pro seniory. Produkt Hypotéka 55+ prodlužuje věk, do něhož dlužník musí úvěr na bydlení splatit, ze současných 70 na 95 let.
Jiný hráč na trhu dokonce podle listu Daily Mail plánuje ještě letos spustit hypotéky splatné až do 120 let věku dlužníka. Důvod je zřejmý: trh si to žádá. Ceny nemovitostí rostou, mnoho mladých splácí studentské půjčky a děti odkládají na pozdější věk. To vše posouvá dobu, kdy si lidé mohou pořídit vlastní bydlení, a tedy se posouvá i čas, kdy hypotéku doplatí. Úvěr na bydlení trvající ještě v důchodu je proto k vidění čím dál častěji.
V Česku jsou ale senioři na okraji zájmu bank. Tuzemské banky žádné speciální hypotéky pro důchodce nemají. A zatím to nevypadá, že by na tom chtěly něco měnit – senioři pro ně nejsou příliš zajímaví.
