Iniciátoři návrhu nicméně hovoří o „senzačním úspěchu“. Podpořilo je 23,1 procenta voličů, což je podle mluvčího iniciátorů „mnohem více, než se čekalo“. „Znamená to, že diskuze pokračuje, a to i v mezinárodním měřítku,“ dodal mluvčí.
Pokud by Švýcaři nepodmíněný základní příjem přijali, nahradil by veškeré podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky a příspěvky, které by byly i s příslušnou administrativou zcela zrušeny.
Stoupenci vize tvrdí, že zajištěný příjem posílí osobní svobody obyvatel a prospěje trhu, odpůrci naopak nápad považují za nebezpečný a drahý sociální experiment.
Návrh předložený k hlasování předpokládal, že by každý dospělý Švýcar - nehledě na výši platu - dostal od státu měsíčně asi 2 500 franků (61 000 korun) a každé dítě 625 franků (15 300 korun). Výpočet částky vychází z vysokých nákladů na život v alpské republice, i tak to jsou relativně nízké částky.
Pobírat zaručený měsíční příjem od státu by v případě schválení měli nárok nejen Švýcaři, ale i cizinci žijící v zemi nejméně pět let, a to opět bez ohledu na to, zda pracují či nikoli.
Většina politiků, a to i z řad levice, změnu nepodpořila. Zavedení garantovaného příjmu by značně zatížilo státní rozpočet, což by se neobešlo bez zvýšení daní. Už v průzkumech před referendem bylo jasné, že návrh nemá velkou naději, proti bylo kolem sedmdesáti procent Švýcarů. Místní média se však shodla, že již dlouho v zemi, kde jsou referenda známou součástí veřejného života, nerozhodovali voliči o tak sporné otázce.
Sen tentokrát zůstal snem
„Je to sen, který existuje již dlouho, ale nyní se stal nepostradatelným vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti způsobené robotizací,“ vysvětlil jeden z otců návrhu Ralph Kundig. Grafy nicméně ukazují, že nezaměstnanost ve Švýcarsku je nízká, výrazně menší než je průměr EU.
Vláda a většina politických stran ale projekt kritizuje jako příliš drahou utopii. „Je to starý sen, tak trochu marxistický. Je v něm spousta dobrých úmyslů, ale žádné ekonomické myšlení,“ usoudil ekonom Charles Wyplosz. Přetnutí vazby mezi prací a mzdou by podle něj vedlo k tomu, že „lidé budou méně dělat“.
Švýcaři jsou známí poměrně vysokou odolností vůči lákavým návrhům v referendech. V roce 2012 například odmítli prodloužit si placenou dovolenou ze čtyř na šest týdnů v obavě ze ztráty konkurenceschopnosti své země, proslulé vysokou pracovní morálkou.
O zavedení zaručeného příjmu se uvažuje i jinde. Finská vláda tuto myšlenku míní otestovat na skupině osmi tisíc lidí s nízkým příjmem. V nizozemském městě Utrecht se má experiment rozběhnout v lednu 2017, připomněla stanice BBC.
Švýcaři v neděli hlasovali také o revizi azylového zákona, o povolení preimplantační genetické diagnostiky či o změnách využívání daní z ropných olejů.
