Škodu vzniklou operacemi při správě státního dluhu v letech 2004 až 2012, vyčíslil audit ministerstva. Do února 2015 zřejmě státní kasa přišla o 14 miliard korun. Částka zřejmě není konečná. Některé z kontraktů jsou uzavřeny až do roku 2024 a 2026.
Podle kontroly úředníci ministerstva financí uzavřeli v minulosti několik složitých transakcí, ke kterým neměli oprávnění a stát je nepotřeboval. K některým z operací chyběla na ministerstvu potřebná dokumentace. Na tom, že transakce proběhly, měl podle auditu vinu i způsob fungování odboru správy státního dluhu a nesrozumitelná komunikace mezi úředníky.
Podle iHned.cz se na obchodech podílely banky Deutsche Bank, Morgan Stanley, skupina Royal Bank of Scotland, ABN AMRO i Česká spořitelna. „Transakce jsou sjednány podle platné legislativy, etického kodexu a obecných pravidel o obchodování na finančním trhu,“ uvedla Česká spořitelna s tím, ministerstvo na obchodech ušetřilo. Ostatní instituce se nevyjádřily.
Celý problém se týká takzvaných derivátových operací. Ty jsou standardním nástrojem finančního trhu, podle odborníků však vhodným spíš pro spekulanty a na při správě státního dluhu nemají co dělat. Jde o složité instrumenty, které zřejmě neuměli ministerští úředníci správně vyhodnotit.
Ministerstvo kvůli transakcím už podalo trestní oznámení. Podle informací MF DNES míří na dlouholetého ředitele odboru správy státního dluhu Jiřího Frantu (více čtěte zde).
