V příštím týdnu slavnostně a s účastí vysokých politiků otevírá hned dvě zařízení firma Senior Holding. Už od začátku roku nabírá klienty do domovů v Praze na Klamovce a v Chrudimi, v obou má vyhrazena lůžka pro zvláštní péči - tedy především pro lidi s demencí či Alzheimerem. Zatím je má naplněna zhruba z poloviny.
V expanzi chce Senior Holding pokračovat. „Před měsícem jsme položili základní kámen senior domu v Kolíně,“ říká manažer firmy Jaroslav Železný. V Česku plánuje mít během dvou let 1500 lůžek. Firmu z poloviny vlastní francouzská Ortea Group, světový lídr, který má aktuálně 70 tisíc lůžek v domovech pro seniory po celé Evropě.
Developerská EBM Group v květnu otevřela senior dům pod značkou GrandPark v Hradci Králové se 149 lůžky. „Kapacitu máme naplněnou ze 40 procent, přijímáme maximálně dva klienty denně, aby se klienti i my zvládli přizpůsobit. Do konce roku budeme mít plno,“ plánuje majitel firmy Ľubomír Vais. Další zařízení plánuje otevřít už v listopadu v Praze Štěrboholích - bude mít kapacitu 143 lůžek.
Brzkou expanzi chystá také největší síť domovů pro seniory s demencí u nás, Alzheimercentrum. „Řešíme nová tři zařízení v Plzni, Ostravě a Olomouci,“ říká Jaroslava Jůzová, spolumajitelka a ředitelka firmy. Provozuje jedenáct set lůžek ve 12 zařízeních - naposledy otevřela zařízení v Českých Budějovicích, Zlíně a Jihlavě.
Senioři utrácejí za jídlo ze všech skupin nejvíc. Ročně třicet tisíc |
Dalšími významnými hráči na trhu jsou společnost Anavita se sedmi zařízeními pro klienty s demencí (900 lůžek) a například Centrin CZ se třemi domovy. Všechna zařízení se zaměřují na zvláštní péči o lidi s demencí, která na trhu chybí a mimo to mají část lůžek vyhrazenou pro ostatní seniory.
Potíže s financováním
Zákon umožňuje vybírat od seniora či jeho rodiny maximálně 11,5 tisíce korun za ubytování a stravu. Náklady na péči o něj jsou ale v domovech vyšší - zpravidla mezi 20 a 30 tisíci korunami. Další zdroje představují příspěvek na péči a platba od zdravotní pojišťovny.
Z čeho se skládá platba za klienta v senior domově se zvláštní péčí.
Zařízení zřizovaná kraji nebo obcemi zpravidla dostávají dotace na provoz, případně jsou zvýhodněné nízkým nájmem v domě patřícím městu. Ti, kdo se do dotační sítě nedostali, zpravidla soukromí provozovatelé, musejí místo dotací vybírat peníze navíc od rodiny seniora. Zákon něco takového ale nezná. Proto domovy s rodinami uzavírají na doplatek zvláštní smlouvu. Nejčastěji zní na příplatek za nadstandardní služby. Případně jde o dar pro zařízení. Ne každý si to však může dovolit a lůžko v soukromém domově. Firmy proto usilují o dotace.
„Rádi bychom v příštím roce dosáhli na dotaci. Řada klientů nemá na plnou úhradu za stravu a bydlení a mnohdy ani rodinní příslušníci nejsou schopni to doplatit do plné výše - mívají úvěry, děti na vysoké škole nebo jsou postiženi exekucí. Pokud dopadne v příštím roce dotace, na pobyt u nás dosáhnou i lidé s nižšími důchody,“ říká Marek Bíško, ředitel chrudimského domova ze sítě Senior Holding.
Známe jednu z příčin Alzheimera, tvrdí vědci. Čeká je ověření výzkumu |
Domov musí být členem sítě sociálních služeb v daném kraji, aby na dotace dosáhl. Vklínit se mezi příjemce dotací přitom není jen tak - balík, ze kterého se rozděluje, není nafukovací, takže každý nový příjemce navíc znamená, že se ostatní musejí uskromnit.
Domov GrandPark v Havířově vybírá od klientů a jejich rodin dohromady 18 tisíc korun. Majitel Vais upozorňuje, že podmínky jsou nefér - někde rodiny seniorů doplácejí, jinde nemusejí, podle toho, jestli domov dosáhne na dotace nebo ne. „V podobných veřejných zařízeních klient zaplatí jen 11 tisíc a z města Havířova jde dotace na provoz dalších 12 tisíc,“ říká. Je přesvědčen, že soukromníci dokáží i bez dotací provozovat zařízení efektivněji než veřejný sektor, kde se naopak plýtvá.
