Carvalho vlastní v Riu de Janeiru rozsáhlé pozemky ve čtvrti Barra da Tijuca, tedy tam, kde stojí olympijský park. Navíc investoval v přepočtu 24 miliard korun do výstavby hotelů či olympijské vesnice.
Hodnota pozemků o rozloze představující 8 tisíc fotbalových hřišť v posledních letech rychle rostla, hlavně díky veřejným investicím do infrastruktury. Wall Street Journal ale upozornil, že bohaté čtvrti nejsou zrovna tím nejpotřebnějším místem, kam se měly v minulosti státní peníze investovat. Carvalho loni navíc rozhořčil média, když pro britský list The Guardian prohlásil, že Barra je čtvrť pro elitu a chudí musí odejít.
I ve svých dvaadevadesáti letech pracuje od pondělí do pátku od sedmé hodiny ranní až do sedmé do večera. Byl dvakrát ženatý, podruhé si vzal Miss Brazílie 1965. Má 4 děti.
Jak však jeho pozoruhodná cesta na vrchol začala? Carvalho proslul svou prozíravostí. V roce 1951 založil společnost Carvalho Hosken, která se podílela na veřejných zakázkách. Když se začalo budovat nové hlavní město Brasília, začal investovat do bydlení právě tam, uvedl Jornal do Brasil.
To bylo v šedesátých letech minulého století. Později začal stavět jak byty, tak komerční budovy ve čtvrti Leblon. Tehdy to byla okrajová plážová čtvrť, dnes je to nejdražší a nejbohatší část Ria. Když zjistil, že jeho impérium se už nemůže v jižní části města dále rozrůstat, porozhlédl se jinde. Rozhodl se koupit pozemky ve východním Riu. Čtvrť Barra zasahující do čtvrti Jacarapaguá byla tehdy v podstatě neobydlená bažina, zahrnující lesy a opuštěnou kávovou plantáž.
V té době to vypadalo jako bláznivý nápad. Risk se mu ale vyplatil. Rychlá urbanizace a rapidní růst počtu obyvatel Ria posouvala hranice města. Barra da Tijuca se stala domovem střední třídy, která si nemohla dovolit drahé byty v blízkosti proslulých pláží a zároveň lákala i boháče toužící po větším prostoru.
Ceny pozemků tam rychle rostly. V roce 2009 už stál metr čtvereční v přepočtu 22 tisíc korun, dnes je to díky olympijským hrám i trojnásobek. Jak hodlá pozemky po skončení OH využít? „Pokud bychom snížili standardy, vzdálili bychom se od toho, co město může reprezentovat na globální scéně jako město elity a dobrého vkusu,“ řekl pro The Guardian. „Z tohoto důvodu to musí být luxusní bydlení, ne bydlení pro chudé,“ dodal.
Tím ovšem rozhořčil veřejnost. V části území byla chudinská čtvrť, obyvatelé měli vlastnické právo na své domky, přesto se však město snažilo vystěhovat. „Musí jít bydlet někam, kde to odpovídá jejich standardům. Musí odejít,“ řekl k tomu Carvalho. Nastínil svou vizi o tom, že nižší třídy mají své místo na periferiích.
Jenže to je ten problém. V zemi, která patří k příjmově nejnerovnějším zemím na světě, jsou taková tvrzení přinejmenším kontroverzní. Více než dvacet procent obyvatel žije v chudinských čtvrtích (favelách) a marně žádají město třeba i o zavedení kanalizace.
Později se Carvalho snažil své výroky zmírnit v rozhovoru pro brazilské BBC. Řekl, že chudé má rád, jen prostě v jeho plánech pro Barru pro ně není místo. „Neumím si představit, že by ty byty mohli zaplatit,“ uvedl.
Partnerství politiky a byznysu
Otázky vzbuzuje hlavně Carvalhovo partnerství se starostou Ria de Janeira Eduardem Paesem. Paes přislíbil chudinskou čtvrť přestěhovat a lidem za to dát určitou kompenzaci. Ti, kteří nechtěli, museli s pomocí neziskových organizací bojovat. Při demolici favely bylo několik lidí zraněno.
Nakonec byly kvůli olympiádě vystěhovány tisíce rodin. Pouze dvaceti rodinám, které za žádnou cenu nechtěly opustit domovy, bylo těsně před začátkem her přibližně na stejném místě, kde před tím stála favela, poskytnuto jiné bydlení, uvedl Reuters. Většina rodin se ale musela odstěhovat úplně jinam.
Během voleb v roce 2012 přitom věnoval Carvalho politikovi téměř devět milionů na kampaň. Ten po svém zvolení změnil nařízení města tak, aby developeři mohli v olympijském parku postavit domy, které mají osmnáct pater místo původních dvanácti. Na oplátku Carvalho a další stavaři slíbili, že finančně podpoří výstavbu olympijských center pro média.
Zastánci kooperace politiků a byznysmenů tvrdí, že Brazílii se chytře podařilo olympiádu z více než poloviny zaplatit z peněz soukromých investorů, odpůrci poukazují na to, že nakonec budou vítězové právě soukromí investoři. Ti budou mít pozemky s novými budovami, vybudovanou komunikací, autobusovými linkami a prodlouženým metrem.
