„Musíme spolupracovat jako národ, abychom se vyrovnali s nynějšími ekonomickými poměry,“ citoval Sísího největší egyptský deník Al-Ahram. Tamní prezident svá slova pronesl při příležitosti otevření petrochemického závodu v Alexandrii na severu země.
Proslov někdejšího armádního generála přichází jen pár dní poté, co Mezinárodní měnový fond (MMF) Egyptu přislíbil finanční pomoc v objemu 12 miliard amerických dolarů (asi 290 miliard korun), které mají obnovit důvěru zahraničních investorů a zmírnit nedostatek americké měny v zemi, který poškozuje tamní ekonomický růst. Sísí hodlá v nadcházejících třech letech v zemi investovat 21 miliard dolarů.
Finanční injekce od MMF
Tříletý ekonomický plán z dílny MMF má za cíl „vylepšit fungování tamní burzy, snížit vládní dluh, nastartovat ekonomický růst a vytvořit nová pracovní místa“, uvedl šéf egyptské delegace fondu Chris Jarvis pro agenturu Bloomberg. Tamní samospráva si podle něj uvědomuje potřebu „rychlého zavedení“ opatření, která znovuobnoví ekonomickou stabilitu v zemi. Egypt požádal o finanční pomoc poté, co země neobdržela peníze od spojenců v Perském zálivu.
Egyptská ekonomika má potíže od sesazení dlouholetého autokratického prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011. Nejlidnatější země arabského světa bojuje s vysokou inflací, nedostatkem devizových rezerv, ale také s ochabujícím turistickým ruchem a nízkými investicemi, což zasahuje firmy i celkovou životní úroveň obyvatelstva. Velký vliv na hospodářskou situaci má i politická nejistota a násilnosti v této severoafrické zemi.
V zemi se také kupí státní dluh, který podle prezidenta Sísího jen v posledních čtyřech letech narostl kvůli platům státních zaměstnanců o v přepočtu 6,27 bilionu korun. Výdaje na jejich odměny se podle něj od revoluce v roce 2011 téměř ztrojnásobily. Dluh země vůči hrubému domácímu produktu tak nyní činí 97 procent HDP. Sísí dodal, že až 900 000 pracovníků ve veřejném sektoru bylo zaměstnáno zbytečně. Egypt podle něj ale odkládá potřebné ekonomické reformy již po desetiletí.
Ořezání dotací a nová města
Sísího ekonomický plán v sobě zahrnuje poměrně rázné zásahy do dosavadního fungování země. Prezident hodlá omezit státní dotace tak, aby se dostaly pouze k potřebným. Ačkoli s konkrétními detaily nepřišel, vláda má informovat své občany o změnách prostřednictvím tiskové konference stejně, jak to učinila minulý týden, kdy oznámila skokový nárůst v cenách elektrické energie. Omezení dotací na proud pro běžné domácnosti má státní kase ušetřit až 20 miliard egyptských liber (asi 54,5 miliardy korun). Objem státních dotací se pro nadcházející fiskální rok sníží o 14 procent.
Prezident Egypta ve své sobotní řeči mimo jiné přislíbil vybudovat 70 tisíc kilometrů nových silnic. Do roku 2018 má také vyrůst až milion vládou postavených domů pro čtyři až pět milionů Egypťanů. Sísi hodlá do roku 2018 taktéž strhnout „dočasná obydlí“ a vystavět 150 tisíc nových obydlí pro minimálně 850 tisíc lidí. Oba projekty mají vládu vyjít v přepočtu na 490 miliard korun. Ve stejném období mají být navíc hotovy plány pro vybudování nových měst včetně čtyř na severu země.
Sísí své spoluobčany též vyzval k většímu šetření s vodou a oznámil zdražení cen jízdného v káhirském metru. Generál k šetrnosti vyzval zejména egyptské ženy. „Vznešená egyptská žena může snížit spotřebu vody, elektřiny a dalších věcí, které tíží ekonomiku,“ citoval Sísího izraelský list The Times of Israel.
