Projekt technologického a inkubačního parku Nupharo Park se v úterý na vlastní žádost ocitl v insolvenčním řízení. Areál umístěný na území severočeské obce Libouchec nezvládal platit své dluhy (více o samotném krachu jsme psali zde).
Protože nesehnal dost nájemců, zkrachoval dřív, než se v něm výroba stačila pořádně rozjet. Sídlí v něm čtyři výrobní firmy, plánovaný výzkum v něm nedělá nikdo. Kromě přibližně půlmiliardy, kterou dluží soukromým firmám, po něm ale chce tři sta milionů i finanční úřad.
To proto, že v roce 2013 parku poskytlo parku ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) evropskou dotaci z Operačního programu OPPI Prosperita. V letech 2013 až 2015 tak z veřejných peněz park utratil 299 990 765 korun.
Projekt byl z úředního pohledu ukončen (jinými slovy dotace byla prostavěna) v prosinci 2015, tudíž nyní ještě běží pětileté období během kterého musí příjemce dotaci využívat k účelu, na který ji dostal.
Stát přihlásí pohledávku do insolvenčního řízení
To se ale vylučuje se situací, kdy se firma nachází v insolvenčním řízení. MPO tak nyní bude chtít pro porušení podmínek dotaci zpět. „Dnes nebo zítra proto ministerstvo pošle podnět na finanční úřad, který bude vymáhat dotaci zpět. Pokud se mu to nepovede, tak přihlásí pohledávku do insolvenčního řízení,“ popsal ve středu postup ministerstva mluvčí František Kotrba.
Už z toho je jasné, že naděje na reálné vrácení dotace je mizivá. Jak potvrdila mediální zástupkyně Nupharo Parku Martina Chromečková (a jak vyplývá už z rozběhnuté insolvence), firma peníze nemá. Stát by tak musel pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení vedle dalších věřitelů.
„Finanční úřad nemá přednostní právo v insolvenci obecně, uplatňuje se rovnost všech věřitelů,“ vysvětluje k tomu mluvčí Finanční správy ČR Petra Petlachová. V tomto konkrétním případě to dokonce znamená, že budou mít přednost jiní. Jak totiž vyplývá z insolvenčního návrhu, věřitelé Moravostav a Equa bank mají své stamilionové pohledávky zajištěné pozemky a nemovitostmi dlužníka.
Běžná praxe je navíc taková, že výnosy z řešení firem v insolvenci (ať už reorganizace nebo konkurz) pokryjí jen jednotky procent pohledávek věřitelů.
Krachující park věří, že najde investora
Podle mediální zástupkyně krachujícího parku Chromečkové lidé z vedení Nuphara doufají ještě v jednu možnost, která by vše zvrátila. „Zástupci vlastníků jednají s novým investorem, který by park mohl v reorganizaci převzít. Park i jeho nájemci by tak mohli dál pokračovat,“ říká Chromečková.
Kdo stojí za Nupharo ParkemO dotaci žádala a park provozuje firma Nupharo Park. Jejím majitelem je Nupharo Holding. Většinu (76 %) jeho akcií vlastní podle obchodního rejstříku společnost CPP Development. Za tou původně stál developer Milan Gánik. V roce 2011 ji ale podle smlouvy o převodu za 200 tisíc korun převedl na matematičku a děkanku US Business School Praha Janu Ryšlinkovou. Menšinový (24%) podíl v holdingu vlastní nadnárodní, původem švýcarská elektrotechnická firma ABB. Ta vstup do projektu oznámila v červenci 2013 a podle tiskové zprávy do něj tehdy investovala 2,3 milionu eur. Zástupcem ABB v představenstvu holdingu je i Wili Paul, který odeslal na soud návrh na insolvenci. Jako šéf celého projektu po většinu času vystupoval Gánik, který byl do letošního 21. července i předsedou představenstva společnosti Nupharo Park. Podle mediální zástupkyně firmy Martiny Chromečkové byl ale ostatními akcionáři odvolán a nyní už ve firmě vůbec nepůsobí. |
Pokud by reorganizovaný technologický park nadále fungoval, nebylo by ani nutné vracet dotaci.
Nabízí se otázka, zda nešlo celé situaci ohrožující stamiliony z veřejných peněz předejít, kdyby ministerstvo dotaci v roce 2013 vůbec nepřidělilo. Zpětně se dotace firmě developera Milana Gánika, kterému předtím nevyšel v Praze velký developerský projekt, jeví riskantně. I vzhledem k tomu, že chtěl peníze na vědecko-technický park v pohraniční vesnici.
Její udělení v únoru 2013 (ještě za ministra Martina Kuby z ODS) a následné čerpání navíc časově spadá do období, kdy se úřady snažily za každou cenu dočerpat dotace z období 2007 až 2013.
Podle mluvčího MPO Kotrby se ale o žádnou zbrklost nejednalo. „Projektová příprava trvala téměř tři roky. V té době neměl řídicí orgán indikace o tom, že by projekt měl skončit neúspěchem. Představitelé příjemce dotace plnili veškeré náležitosti dané rozhodnutím o poskytnutí dotace,“ říká.
