Průměrnému obyvateli Královéhradeckého kraje je 42,5 roku a na výplatní pásce každý měsíc vidí 24 030 korun hrubého. Tak hovoří nejnovější data Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Nejprve pozitivní statistické zprávy: V kraji po šesti letech díky stěhování obyvatel přibylo. V posledních dvou letech také vzrostla porodnost a dařilo se i ekonomice - například se zvýšil počet registrovaných živnostníků, výrazně stoupla produktivita práce a krajskou ekonomiku posílili i turisté, kterých se tu ubytovalo o skoro 19 procent víc než v předchozím roce.
Kraj v roce 2015Počet obyvatel: 551 421 Nezaměstnaní: 18 574 Lékaři na tis. obyvatel: 4,7 Trestné činy: 8 575 Osobní automobily (včetně dodávek): 269 977 Hromadná ubytovací zařízení: 1 055 |
Rok 2015 však přinesl i vyloženě špatná čísla. V kraji třeba přibylo dopravních nehod, stoupla úmrtnost, čím dál víc dětí se narodilo v nesezdaných svazcích a ubylo nemocnic i lůžek.
Co je však z celé statistiky nejhorší, je fakt, že obyvatelstvo kraje nezadržitelně stárne a jestli v následujících letech nepřijde nečekaný baby boom nebo obrovská migrační vlna, bude v roce 2050 třetině obyvatel regionu víc než 65 let. Nyní činí podíl seniorů v kraji jen pětinu.
„Za uplynulé tři roky je Královéhradecký kraj populačně nejstarší, průměrný věk dosáhl již 42,5 roku. Máme nejvyšší podíl seniorů,“ vysvětluje ředitel Krajské správy ČSÚ Petr Matoušek.
Polovinu dětí mají svobodné matky
V posledních dvou letech také rostla porodnost, a to zejména na Hradecku a Jičínsku. „Polovina dětí se narodila mimo manželství. Jejich podíl se trvale zvyšuje a Královéhradecký kraj je v tom na pátém místě v republice,“ říká Věra Varmužová, která má na hradecké pobočce ČSÚ na starost oddělení informačních služeb a správy registrů. Přitom na začátku 90. let minulého století se mimo manželství narodilo jen něco málo přes pět procent dětí.
Na to, že by děti zvrátily předpovídané stárnutí kraje, to však nevypadá. Další baby boom totiž předpokládají statistici zhruba ve 30. letech, po roce 2040 by však podle předpokladů měly počty novorozenců klesat.
Pozitivní informace statistici přinesli alespoň v oblasti zaměstnanosti. Její míra je v regionu nejvyšší od roku 2008, kdy svět postihla ekonomická krize, která se projevila i v České republice.
„Ekonomice se daří, což má na vývoj zaměstnanosti pozitivní vliv,“ uvedla Ivana Dušková z oddělení informačních služeb. Se stárnutím populace souvisí i růst zastoupení zaměstnanců starších šedesáti let. Zatímco v roce 1995 pracovala jen čtyři procenta lidí po šedesátce, nyní jich je už 7,4 procenta.
Tahounem zaměstnanosti jsou Kvasiny
Nejméně lidí bez práce je již tradičně na Rychnovsku, které má nejnižší míru nezaměstnanosti ze všech okresů České republiky.
„Vliv nejen na Rychnovsko, ale na celý kraj, má kvasinská automobilka, která rozšiřuje výrobu a najímá nové zaměstnance,“ vysvětluje Dušková. Zatímco k poslednímu dni loňského roku hledalo práci na Hradecku 6 394 a na Trutnovsku 4 651 osob, na Rychnovsku bylo uchazečů o zaměstnání jen 1 607.
Byť lidé v kraji o práci nouzi nemají, s výplatami už to není tak slavné, jak by se mohlo zdát. Průměrná hrubá mzda sice vyrostla o tři procenta na 24 030 korun, Královéhradecký kraj je přesto v republice až na sedmém místě.
„Spravedlivější je však medián, který úroveň mezd určuje přesněji, protože není ovlivněn těmi nejvyššími platy, na které dosáhne jen málo lidí. Medián mezd v kraji byl 22 521 korun a v něm se Královéhradecký kraj řadí až na desáté místo,“ říká Dušková.
V mediánu jsou na tom špatně hlavně muži, kteří mají v republikovém srovnání třetí nejnižší plat, ženy jsou v žebříčku na šestém nejvyšším místě.
V druhé polovině žebříčku jsou i krajští důchodci, jejichž průměrná penze činí 11 221 korun. Hodně velký rozdíl je mezi pohlavími - zatímco muži mají důchod v průměru 12,3 tisíce, ženy jsou na tom o víc než dvě tisícovky hůře.
Byť počty penzistů v kraji rostou, kapacita domovů důchodců stagnuje. Ke konci loňského roku nabízely 2 364 lůžek. Kapacitu zvyšovaly spíš domovy se zvláštním režimem.
