S eurokomisařem Philem Hoganem o embargu, podpoře venkova i dotacích na hubení much.
Nenastal čas zrušit sankce proti Rusku a tím vývozy uvolnit?
Určitě bych uvítal normalizaci obchodních vztahů. Pro sankce proti Rusku však kvůli anexi Krymu existují dobré důvody. I Češi z historie velmi dobře vědí, jaké to je, když ruské tanky vstoupí na cizí teritorium, a jaké důsledky z toho plynou. Proto odvetné sankce podporujeme. Sektor ekonomiky, na který sankce zvlášť dopadly, je zemědělství. Na to jsme však zareagovali a přijali řadu opatření, díky čemuž se nám podařilo nahradit ruský trh otevřením nových trhů v Asii.
V Asii?
Ano, dnes už nejsme tak závislí na ruském trhu, jako tomu bylo v minulosti. Pro české zemědělce nebyl obchod s Ruskem nikdy příliš důležitý a přímý dopad na ně nebyl zdaleka takový jako v jiných zemích. Ovšem pociťují nepřímé dopady. Ve státech sousedících s Ruskem, které s ním dříve měly čilou obchodní výměnu, se zastavil obchod. To vedlo k tomu, že dodavatelské ceny v České republice byly najednou mnohem vyšší a čeští zemědělci se stali nekonkurenceschopnými. Našla se ale nová odbytiště.
Profil Phil Hogan (56)Irský politik je v Junckerově komisi zodpovědný za oblast zemědělství a rozvoje venkova. Jako člen nejdůležitější irské strany Fine Gael prošel ve své domovině řadou funkcí od komunální až po vládní úroveň. Mezi jeho témata vždy patřilo potravinářství, ochrana spotřebitelů či regionální rozvoj. Před příchodem do Bruselu zastával post ministra pro životní prostředí, komunity a místní samosprávy ve vládě. Jeho úkolem je propojit zemědělskou politiku po roce 2020 s ochranou klimatu či vznikem pracovních míst na venkově. |
Kolik dřívějšího vývozu do Ruska se takto podařilo nahradit?
Export potravin a nápojů z Evropy do Ruska dosahoval před uvalením embarga hodnoty 5,3 miliardy eur, z osmdesáti procent se ho podařilo nahradit vývozem do jiných zemí světa, především do zmíněné Asie. V každém případě ale dál pracujeme na normalizaci obchodu s Ruskem. Před několika měsíci jsem se setkal s ministrem zemědělství Alexandrem Tkačovem a musím říct, že mezi námi nejsou zase až tak velké rozpory. Rozhodnutí se ale dělají na vyšších politických úrovních a existují dobré důvody, proč sankce proti Rusku existují.
Vedle ruského embarga si čeští zemědělci dlouhodobě stěžují, že jejich kolegové ve Francii, Německu či Polsku dostávají mnohem vyšší národní dotace, takže jsou vůči nim nekonkurenceschopní. To má být zároveň jednou z příčin aktuálních podnákladových výkupních cen. Jsou výtky oprávněné?
Jde o problematiku, o které jsem doposud nevěděl. Znepokojení v České republice jsem zaznamenal teprve nedávno, když mě na to upozornili členové parlamentního zemědělského výboru, s nimiž jsem jednal. Někteří z nich míní, že jednotlivé státy se snaží přetrumfnout ve výši národních dotací ty ostatní. V Evropě ale pro národní podporu existují limity. Jednotlivé státy mohou poskytnout podpůrné balíčky v maximální výši 15 tisíc eur.
A co marže řetězců? Ty jsou údajně také moc vysoké, což tlačí dolů zemědělské ceny.
Od začátku mého mandátu v evropské komisi vnímám, že dodavatelský řetězec je vůči zemědělcům pokřivený. I prezident Juncker ve své řeči O stavu Unie v roce 2015 prohlásil, že je neakceptovatelné, aby cena vody byla vyšší než cena mléka. V lednu jsem proto inicioval vznik expertní skupiny Agricultural Markets Task Force, v jejímž čele stojí bývalý nizozemský ministr zemědělství Cees Veerman. Ta na konci letošního roku předloží zprávu a vydá doporučení, jak přinést více jistoty pro výrobce a jak mohou dosáhnout lepších dohod s obchodníky. Je mi jasné, že neférové praktiky vůči farmářům jsou realitou a jde o velký problém. Potřebujeme mít ale seriózní podklady, co s tím dělat.
Dovoz vepřového ničí chovatele. Takovou krizi nepamatuji, říká Jurečka |
Komise odsouhlasila pro producenty mléka a masa záchranný balíček, z něhož Češi dostanou 10 milionů eur. Jak lze tyto peníze využít?
Není možné směřovat jakoukoliv pomoc do zemědělství a nezačít zároveň s jeho reformou. Využití peněz ze záchranného balíčku je proto navázáno na splnění řady podmínek. Především budou zemědělci muset zmrazit nebo omezit produkci mléka, což by mělo vést k růstu výkupních cen. Pomoc je také určena především menším zemědělcům, nikoli pro extenzivní producenty a je navázána na opatření týkající se životního prostředí a ochrany klimatu, zvyšování kvality produkce, ale třeba i na školení pro řízení finančních rizik.
Nepřichází pomoc příliš pozdě?
Situace na trhu s mlékem je velmi složitá. Zvýšením poptávky a snahou o omezení dodávek by se měl vyřešit problém nadprodukce, vytvořila by se totiž rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Nejde však o jediné opatření. V posledních osmnácti měsících jsme na pomoc zemědělcům alokovali jednu miliardu eur nad rámec 56 miliard eur, které loni dostali v rámci zemědělské politiky. Nemyslím tedy, že by peníze přišly pozdě nebo že by jich bylo málo.
Mají podle vás sankce proti Rusku stále smysl?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 11. října 2016. Anketa je uzavřena.
Mluvil jsem s farmářem, který dostal peníze na vyhubení much v kravíně. Veškeré dotace připadly firmě, která mouchy hubí, a s cenami mléka nehnuly. Má taková pomoc smysl?
Jsem si jistý, že to nebyly jediné peníze, které tento farmář dostal. Tato podpora navíc není financovaná z evropských zdrojů, ale z rozpočtů jednotlivých států, které je udělují. My dáváme peníze na skladování nebo intervenční nákupy komodit. Zemědělcům ze zemí, na které nadbytek vepřového masa a mléka dopadl nejvíce, jsme dali více peněz než v minulém roce. Myslím tedy, že jsme reagovali velmi dobře.
V tuto chvíli startují debaty o podobě společné zemědělské politiky po roce 2020. Můžete nastínit, jak budou dotace v budoucnu vypadat?
Současná politika odstartovala teprve v lednu 2015 a zatím jsem nezaznamenal, že by panovala poptávka po rychlé změně. Ze zkušeností z posledních dvou let ale víme, že potřebujeme více nástrojů pro zemědělce kvůli kolísání trhu. Mnoho práce nás čeká na omezování skleníkových plynů. A musíme si také dělat starosti, jak přilákat k zemědělství více mladých lidí a vytvořit atraktivní pracovní příležitosti na venkově.
Evropa přetéká mlékem, ceny padají. Mohou za to „superkrávy“ |
Jak mohou zemědělci přispět k omezení emisí?
Zemědělství už snížilo emise skleníkových plynů o 24 procent oproti roku 1990. Evropská unie má však ještě ambicióznější cíle a všechny sektory k jejich naplnění musí přispět. My nyní hledáme možnosti, jak tyto cíle propojit se zemědělskou politikou po roce 2020. Nejde přitom jen o úsporu emisí. Jde o to, vytvořit příjemnou krajinu, podpořit lokální firmy a vznik pracovních míst na venkově, třeba v turismu. Více peněz a zdrojů by mělo směřovat k rozvoji venkovských oblastí.
Zemědělská politika by už neměla být pouze zemědělskou, ale také potravinářskou politikou. Co je tím myšleno?
Zemědělská politika by už neměla být pouze o zemědělcích, ale o rozvoji venkova jako celku. Mezi to patří i kvalita jídla, zdravý životní styl nebo kultura stravování. Takže jde o mix podpory pro zemědělce, aby mohli produkovat bezpečné jídlo, které prospívá společnosti.
Mluvil jste o podpoře mladých zemědělců...
Nemůžeme nečinně přihlížet tomu, že 60 procent evropských zemědělců je starších šedesáti let. Mnoho lidí se z venkova stěhuje. Abychom to změnili, musíme učinit opatření na národní i evropské úrovni, která pomohou mladým zemědělcům rozjet jejich podnikání. V tomto případě je to především záležitostí členských zemí. V Evropské komisi se ovšem musí utvořit rámec, takže je potřeba se na tento problém zaměřit.
