Česká vláda připravuje speciální projekt, který má řešit nedostatek zdravotníků v nemocnicích. „Termín pro předložení projektu do vlády je plánován na počátek listopadu. Po schválení může být okamžitě realizován,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Ladislav Štícha.
V Česku chybí zhruba tisícovka lékařů a několik tisíc sester. Mnohé nemocnice musí kvůli nedostatku personálu snižovat počty lůžek.
„Minimalizovali jsme tuberkulózní jednotku na dvě lůžka,“ říká mluvčí Nemocnice Na Bulovce Martin Šalek. Nemocnice shání padesátku sester a potřebovala by zhruba dvacítku lékařů. Už teď je z jedné sedminy závislá na lékařích z ciziny, hlavně ze Slovenska, ale i z Ukrajiny a Ruska.
Sestry chybí všude: v Motole nemohou obsadit 90 míst. Lékařů se nejvíc nedostává v regionech.
Společnost provozující nemocnice v Chebu a v Karlových Varech, Krajská karlovarská nemocnice (KKN), zaměstnává 50 zahraničních lékařů, z toho 20 z Ukrajiny.
„Zkušenost s nimi je dobrá, pokud tu chtějí pracovat, pak mají i snahu se rychle učit jazyk,“ říká ředitel KKN Josef März. Letos nabrali čtyřicítku doktorů, polovinu z ciziny, dalších deset by ještě potřebovali.
Projekt „Zrychlený proces pro přístup na pracovní trh ČR pro zdravotnické pracovníky z Ukrajiny“ navazuje na podobný vládní projekt na dovoz ukrajinských dělníků spuštěný počátkem roku. Výhodou je, že žadatel může získat povolení k práci a pobytu přednostně, než kdyby žádal standardní cestou.
České lékařské komoře se dovoz cizinců nelíbí. „Je to akt čirého zoufalství, takové projekty většinou nefungují. Česko slouží těmto cizincům jako vstupní brána do EU,“ varuje šéf komory Milan Kubek. Podle něj by se mělo českým lékařům přidat a nezatěžovat je nepovolenými přesčasy.
Nemocnice nemají dostatek lidí
Zdravotnický personál bude českému zdravotnictví chybět i do budoucna. „Počty lékařů bude třeba po roce 2020 zvýšit až o 2,5 tisíce nových úvazků,“ uvedlo nedávno ministerstvo zdravotnictví.
Krize má nastat po roce 2018, kvůli odchodům do důchodu. Už teď je skoro každý čtvrtý lékař starší šedesáti let. Problémem jsou i odchody do zahraničí – loni podle odhadů lékařské komory odešlo pracovat do ciziny 440 českých doktorů.
„Hlavní je zastavit odchody českých zdravotníků z nemocnic a změnami ve vzdělávání získávat další,“ říká Stanislav Fiala, výkonný šéf Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje menší zařízení. Česká lékařská komora registruje 41 700 aktivních lékařů, z toho 2 560 lékařů ze zahraničí, z nichž zhruba desetinu tvoří Ukrajinci.
Poptávka je po technicích a dělnících
Zahraniční pracovníci jsou žádaní ve všech oborech. V rámci vládního projektu zkráceně zvaného Režim Ukrajina si zhruba osmdesátka společností předvybrala na Ukrajině 176 vysoce kvalifikovaných pracovníků (hlavně z technických oborů) a požádala pro ně o zaměstnanecké karty.
Po sedmi měsících od startu dostalo zelenou zatím 91 z nich. Mimo jiné i zdravotní sestry – Česká asociace sester ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy udělala na Ukrajině nábor a prvním sedmnácti sestrám nyní zařizuje nostrifikaci jejich diplomů.
V srpnu se zrychlený režim pro pracovní víza rozšířil o středně kvalifikované profese, kam se v praxi vejdou i kvalifikovaní dělníci. Firmy zatím podaly 603 žádostí.
„Očekáváme, že první Ukrajinci zařazení do projektu by mohli do Česka dorazit na přelomu listopadu a prosince,“ říká František Kotrba, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu, které je spolugestorem projektu.
Do něj se zapojily například Škoda Auto, ArcelorMittal Ostrava nebo textilka Svitap.
Podle statistik ministerstva práce pracovalo na pozici zaměstnanců v Česku loni 42 tisíc Ukrajinců.
