Studie vidí jen malý prostor pro zlepšení v příštím roce kvůli zhoršujícímu se tzv. pákovému efektu, což znamená, že firmy si na své investice spíše půjčují, než aby je financovaly ze svého. Čína má navíc značné nadměrné kapacity výroby v téměř všech odvětvích. S&P pro svou studii použila firmy, z nichž 70 procent bylo státních a na celkovém zadlužení se podílely 90 procenty.
Čína reformuje nefunkční firmy. Založila restrukturalizační megafond |
S&P odhaduje, že podíl problémových úvěrů na celkovém objemu úvěrů v čínských bankách činil na konci loňského roku 5,6 procenta. V případě horšího scénáře, kdy se počítá s nezmenšenou mírou růstu úvěrů, se tento poměr může zhoršit na 11 až 17 procent. V takové situaci by banky do roku 2020 potřebovaly na svou rekapitalizaci 1,7 bilionu USD. V případě základního scénáře by to bylo jen 500 miliard dolarů.
S&P očekává, že čínská vláda v příštích 12 až 18 měsících umožní rapidní růst úvěrů, teprve pak se pokusí zadlužení zmírnit. Z toho vyplývá, že v příštích zhruba dvou letech se budou rizika zvyšovat.
Tikající dluhová bomba
Dluh začíná být jednou z největších hrozeb pro Čínu. Celkové zadlužení země již stouplo na 250 procent hrubého domácího produktu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) nedávno varovala, že nadměrný růst úvěrů v Číně signalizuje zvyšujícího se riziko vzniku bankovní krize v příštích třech letech. Mezinárodní měnový fond pak uvedl, že růst úvěrů v zemi je neudržitelný. Celkový dluh čínských firem podle MMF dosahuje 18 bilionů dolarů, což odpovídá zhruba 169 procentům HDP.
Průzkum agentury Reuters ukázal, že zisk zhruba čtvrtiny čínských firem byl v prvním pololetí letošního roku příliš nízký na to, aby pokryl jejich povinnosti spojené s obsluhou dluhu, protože zisk klesl a naopak objem úvěrů stoupl. Soukromé firmy jsou na tom podle S&P lépe než státní a snaží se lépe kontrolovat náklady a omezovat kapitálové výdaje, aby zlepšily své hospodaření.
