Vzájemný obchod mezi Českem a Čínou stagnuje. A to navzdory snahám domácí politické reprezentace o co nejvřelejší vztahy. Za první tři čtvrtletí se do Číny vyvezlo zboží za 33,9 miliardy korun. To je o procento méně než za stejné období v loňském roce. Celkový objem vývozu z Česka přitom meziročně stoupl o 1,5 procenta.
Dovoz z Číny dokonce klesl meziročně téměř o pět procent, ukazují čerstvé statistiky Českého statistického úřadu.
V předchozích letech přitom výměna zboží a služeb mezi oběma zeměmi rychle rostla. Mezi lety 2009 a 2015 se český export do říše středu takřka ztrojnásobil. Čína však zůstává se svým zhruba jedním procentem celkového vývozu z tuzemska stále spíše okrajovou záležitostí. Mezi zeměmi, kam posílají tuzemské podniky své zboží nejčastěji, jí patří až osmnáctá příčka.
Čínské investice v ČR: nadměrná očekávání střídá hluboké zklamání |
Pro srovnání: pro Německo je Čína pátým největším zahraničním odbytištěm, její podíl na celkových exportech dosahuje téměř šesti procent. „Na obchod s Čínou mělo letos vliv především zpomalení světového obchodu. I kvůli tamní slabší výrobní a investiční aktivitě je útlum v čínských exportech a importech rychlejší, než se očekávalo. Díky dlouhodobě stabilní soukromé spotřebě však nic nenasvědčuje krizi čínské ekonomiky,“ říká zástupkyně velvyslance v Pekingu Klára Jurčová. Současná snaha o těsnější spolupráci se podle ní do statistik promítne až za několik let.
Situace kolem dalajlámy čínským partnerům nevadí, hlásí Hamé
Otázkou zůstává, zda mohou vzájemnému obchodu uškodit politické spory v souvislosti s návštěvou dalajlámy v Česku. Potravinářská komora například minulý týden upozornila, že Číňané váhají s konečným podpisem již dohodnutého stomilionového kontraktu na dodávky sušeného mléka z jihočeské Madety.
Není však jisté, zda je to důsledek právě situace kolem návštěvy tibetského duchovního vůdce. Při obchodování s čínskými partnery obecně platí, že vyjednávání trvá delší dobu, než bývá v některých jiných zemích obvyklé.
„Je to trochu přepolitizované, prožíváme to více než samotní Číňané. Jsou na to zvyklí, v každé zemi se s dalajlámou sejde nějaká významná osoba,“ míní šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Jiné problémy vývozci nepocítili. „Naši čínští obchodní partneři se nás na situaci kolem dalajlámy a jeho jednání v Česku neptali. Náš byznys běží v Číně úspěšně dále,“ říká Petr Kopáček z největšího českého výrobce balených potravin Hamé.
V Číně prodávají například dětské výživy, kečupy, džemy či grilovací omáčky. A země usiluje i o povolení na dovoz masa a masových produktů z Česka. „Z hlediska celkových tržeb je podíl Číny na tržbách Hamé stále velmi malý, do jednoho procenta, ale předpokládáme, že půjde hodně nahoru. Potenciál zejména on-line trhu v Číně je obrovský,“ říká Kopáček.
O velkém potenciálu mluví - přes očekávané zpomalení čínské ekonomiky - i diplomaté. „Má smysl se nadále na čínský trh zaměřovat. Zajímavá totiž je, vzhledem k velikosti čínského trhu, transformace její ekonomiky z výrobní na spotřební,“ říká Jurčová.
Na čínský trh míří česká ultralehká letadla
Na čínském trhu se tak budou moci prosadit i firmy z oborů, které si dosud nikdo s exportem do východní Asie nespojoval. Jako právě třeba potravinářství či obecně prodej koncovým spotřebitelům, ať v kamenných obchodech, či přes internet. Už dnes mají v Číně dobrou pozici Škoda Auto či Home Credit.
A také letectví. V říjnu totiž získala certifikát pro provoz v Číně první ultralehká letadla od českých výrobců. „Otevírá se prostor pro legální prodej a provoz českých letadel v Číně,“ říká viceprezident Letecké amatérské asociace Jan Fridrich.
Jinak je to však s čínským kapitálem, který měl podle představ prezidenta Miloše Zemana přitéct. Na slibované stovky miliard si bude muset Česko nejspíš počkat. Z plánovaných investic se zatím uskutečnil jen nepatrný zlomek.
„Očekávání jsou z jejich i z naší strany větší, než jaká bude nakonec realita. Umístit takové množství peněz není jednoduché,“ říká Havlíček. Čínská skupina CEFC je teď nicméně krok od koupě pražského kancelářského komplexu Florentinum, který postavila finanční skupina Penta (více čtěte zde). S cenou až osm miliard korun by to mohla být dosud největší akvizice ambiciózní čínské skupiny.
