Na tiskové konferenci to řekl ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu Jiří Hrbek.
Mléka a mléčných výrobků meziročně Češi zkonzumovali o 5,8 kilogramu více, v průměru každý Čech loni snědl 242,3 kilogramu mléčných výrobků a mléka. Konzumace ovoce se zvýšila o 4,3 kilogramu na 82,4 kilogramu na hlavu. Masa snědl každý v průměru 79,3 kilogramu, což je o 3,4 kilogramu více než předchozí rok.
O 0,4 procenta na 250 litrů vzrostla spotřeba nealkoholických nápojů a minerálních vod. Růst spotřeby například u sycených limonád by měl letos pokračovat i podle údajů společnosti Nielsen. Do konce září meziročně trh objemově vzrostl o dvě procenta.
Trh s nealkem v posledních letech trápila klesající poptávka, nyní to vypadá, že se trend začíná obracet. „Výrazně rostoucí spotřebu mezi nealkoholickými nápoji očekáváme v příštím roce v kategorii džusů a ledových čajů,“ je optimistický Josef Neumann, generální ředitel PepsiCo ČR.
Hrbek však upozorňuje, že k míře spotřeby nealka z minulosti je ještě daleko „I když spotřeba minerálek a nealkoholických nápojů meziročně vzrostla, stále je pod úrovní rekordního roku 2008,“ upozornil Hrbek. Tehdy byla spotřeba o 47 litrů vyšší než loni.
Loni lidé v Česku více jedli i kroupy, ječnou krupici, ovesné vločky a rýži. Méně si dopřávali chleba a další pečivo.
Počítá se i vyhozené jídlo
Hrbek se domnívá, že velký podíl ve spotřebitelských trendech mají cizinci a cestovatelé, kteří si rozšiřují jídelníček zahraničními recepty, například větší spotřebou zeleniny a ovoce. Vliv by mohly mít i známí kuchaři, kteří vaření zajímavé stravy popularizují.
ČSÚ disponuje nepřerušenou řadou údajů o spotřebě od roku 1948, které ukazují na oblibu potravin v jednotlivých dekádách. V 50. letech se nejvíce jedly výrobky z mouky a brambor, pro 60. léta byla typická zelenina. V 70. a 80. letech nastala podle statistiků éra masa, živočišných tuků a vajec. Po listopadové revoluci 1989 se trh otevřel a škála potravin začala být mnohem rozmanitější.
Do dat statistiků se započítávají i potraviny, které si lidi koupí, ale pak je nesnědí a vyhodí. Podle Hrbka se nyní připravuje evropská metodika, podle které by tyto údaje mohly být oficiálně měřené.
