Cenová hladina se zvýšila především u potravin, nápojů či tabáku. Proti říjnu ceny stouply o 0,3 procenta, což byl stejný meziměsíční posun jako v říjnu proti září.
Na meziroční zvyšování cen měly podle statistiků v listopadu opět největší vliv ceny alkoholických nápojů a tabáku, které vzrostly o 6,4 procenta oproti říjnovému růstu o 4,7 procenta. U potravin a nealkoholických nápojů ceny stouply o 1,6 procenta, zatímco v říjnu naopak klesaly o 1,2 procenta.
Oproti předchozímu měsíci výrazně zdražily mléčné výrobky (vejce o 17,5 %, sýry o 4,8 % a mléko o 4,5 %) a zelenina (o 8,0 %), zejména brambory (o 15,1 %). „Potraviny jsou ale velice volatilní složkou spotřebitelského koše, která podléhá silnému sezónnímu vlivu,“ vysvětlila Daniela Milučká, analytička Raiffeisenbank.
Růst cen potravin a alkoholu se promítl i do cen v restauracích, které se meziročně zvedly o 2,5 %. „Restauratéři se kromě toho připravovali na zavedení EET, které se ovšem do cen v restauracích plně promítne až v prosincových datech. Návštěvníci restaurací již další zdražení aktuálně vnímají,“ podotkla ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.
„Odhadujeme, že navýšení inflace z titulu najetí EET může v prosinci dosáhnout celé desetiny procenta. Inflace tak má našlápnuto k dalšímu růstu,“ doplnil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Inflace může urychlit ukončení intervencí ČNB
Rostoucí inflaci, další pokles nezaměstnanosti a akceleraci mezd, které rostou nejrychleji od roku 2009, bedlivě sleduje centrální banka. Budou totiž klíčové při jejím rozhodování o (ne)pokračování měnových intervencí proti silné koruně.
„Zdá se, že domácí faktory jednoznačně nahrávají plánovanému ukončení intervencí v příštím roce,“ míní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Pravděpodobnost, že v příštím roce ČNB ukončí svůj závazek nepustit kurz po 27 korun za euro, znatelně stoupla,“ přidává se analytik Deloitte David Marek.
Lehká komplikace ovšem může přijít ze zahraničí. Evropská centrální banka (ECB) se totiž ve čtvrtek rozhodla natáhnout svoji měnovou expanzi o 9 měsíců. „Takové rozhodnutí na první pohled také zvyšuje pravděpodobnost delšího trvání intervencí v Česku. Ne však automaticky. ECB by proto neměla být ve finále zásadní překážkou pro náš základní scénář - exit z intervencí ve třetím kvartále příštího roku,“ doplnil Bureš.
