„Systém funguje, nemáme technické problémy,“ uvedlo 55 oslovených podnikatelů. Ostatní si stěžují obvykle na kratší výpadky systému způsobené kolísáním internetového signálu.
Přesto, jak plyne z průzkumu MF DNES, nová evidence tržeb řadě podnikatelů stále vadí: negativně ji hodnotilo 38 procent respondentů. Někteří si stěžují, že je zdržuje, jiné obtěžuje z principu. „Je to buzerace podnikatelů,“ shrnuje častý názor Miroslav Balasz z pivnice Kolečko Ostrov.
Průzkum také potvrdil, že EET se pro některé podnikatele stala poslední kapkou, kvůli níž zavírají živnost. Zachytil dva takové případy. Jde o malé podniky na vsích.
Většina začala evidovat už v listopadu
Relativně hladký start EET vysvětluje fakt, že řada podnikatelů se do systému zapojila už v listopadu, v dobrovolném testovacím režimu. Udělala to i většina – celkem 47 – účastníků průzkumu.
Stížnosti na samotný systém nejsou časté. Jen devět hospodských uvedlo, že jim systém „spadl“ jednou či dvakrát, na pravidelné výpadky si stěžuje šest lidí. Řada podnikatelů si ovšem musela kvůli EET zaplatit dražší internet.
Velké obavy panovaly z toho, že podnikatelé budou muset dlouho čekat na kód FIK, který potvrzuje propojení s centrálním mozkem systému a tiskne se na účtenku. I těchto stížností se nakonec objevuje překvapivě málo.
Prodleva se zpravidla vejde do dvousekundového limitu, který zaručilo ministerstvo financí. „Čekáme milisekundy, host to ani nepozná. Přidáte úsměv, zeptáte se, jak se měl, a má účtenku,“ říká pražský hoteliér Viliam Sivek.
Museli jsme vzít člověka navíc
Třeba Karolina Vašíčková z Penzionu Na Statku v Dobříši ale čeká kvůli špatnému internetu i dvacet sekund. A řadě hospodských vadí i dvousekundový limit. „EET zdržuje, vyžaduje větší soustředění,“ říká Josef Krýsl z restaurace Beef Factory z Plzně. „Kvůli EET nestíháme obsluhovat,“ tvrdí Roman Fejt z jihlavského Retro Café. „Nemůžu dělat za barem drinky a kasírovat jako dřív, musel jsem vzít člověka navíc. Jsme naštvaní,“ dodává.
Pokud jsou hosté zvyklí platit u stolu, musí k nim číšník vážit cestu dvakrát – nejprve s hostem sepíše útratu, pak běží ke kase vytisknout účtenku a vrací se s ní znovu „na plac“.
„Kdyby se údaje posílaly na finanční správu každý den večer najednou, nic by se nestalo,“ podotýká kavárník Michal Košan z Klatov. Zhruba pětina účastníků v průzkumu uvedla, že zcela nebo zčásti kvůli EET zdražuje své služby. A to i přesto, že zavedení evidence provází snížení daně z přidané hodnoty na jídlo a pití.
EET totiž přišla v době, kdy hospodám rostou i jiné náklady. Jen ve třetím letošním čtvrtletí se podle ČSÚ zvedly mzdy v pohostinství ve srovnání s loňskem o sedm procent. Také ceny potravin jdou nahoru. Třeba máslo je letos oproti loňskému listopadu o osminu dražší, sýr eidam téměř o třetinu, vepřová pečeně stojí o desetinu více než loni. Zdražují i pivovary. Lídr trhu Prazdroj zdražil začátkem podzimu o 3,2 procenta. A Staropramen zvedl ceny průměrně o 1,5 procenta.
Zavedení EET není levné. Větší podniky přijde na statisíce, menší na jednotky až desítky tisíc. Pro hostinské, kteří už tak bojují o přežití, jde někdy o poslední ránu. Definitivně zavřít se tak chystá třeba sedmatřicetiletá Alena Kirpalová, cukrářka ze Stochova na Kladensku. Nebo Michal Soldátek, nájemce hospody Hala v Dolní Poustevně, kde zavřely už tři jiné hospody.
Ještě jednu reakci průzkum zachycuje. Majitel domku, který v Českém lese pronajímá pokoje turistům, bude inkasovat pouze bezhotovostní platby převodem na účet – na ty se EET nevztahuje.
Kvůli různým zádrhelům označilo 29 respondentů EET za chybný či zbytečný krok. Na druhou stranu ale zní i pochvalný hlas: 21 účastníků průzkumu evidenci vítá. „Dojde k vyčištění trhu a nastavení reálných cen,“ říká třeba Martin Vaňourek, majitel mohelnické restaurace U Slunce.
