U domu, kde se před 133 lety narodil Josef Schumpeter. Ekonom Schumpeter psal hodně o kreativní destrukci. O tom, jak inovace nebo technologie něco rozboří a něco jiného zase zrodí. A že to žene ekonomiku dopředu. Místní hostinec tady „jede“ na EET. Ne, tohle není kreativní destrukce, kterou měl Schumpeter na mysli. Elektronická evidence tržeb zásadně zvrátí trend neplacení daní v hospodách. Spočívá však „jen“ v narovnání podmínek.
Nedaleko hospody je tady obchod se slevou na lahváče. Ten prachobyčejný lahváč je pro hospody daleko větším narušitelem než EET. Ještě v roce 2004 se v české hospodě vypilo 55 procent piva, na lahváče a plechovky připadalo 44 % procent. Loni se v hospodě vypilo už jen 40 procent piva, lahváče a plechovky z celkového množství vypitého piva tvoří 60 procent. Ale opět platí, že lahváč není zas tak zásadní, aby se na něj vztahovala Schumpeterova teorie.
Letos tady v Třešti bude nadělovat dárky Ježíšek. Nebo je spíš pošťák přiveze z e-shopu. Ale za pár let už to může být dron. Dárky se konečně snesou z nebe. Jen ještě lidé musí vymyslet, jak drony šikovně využívat, aby nám nepadaly na hlavu nebo nehyzdily oblohu – zrovna tady na Vysočině krásnou. A tohle už bude něco, co změní ekonomiku.
Jen vynález nestačí
Profesor Robert Holman Schumpetera rozebírá na příkladu: Představme si zemi v 19. století, kde jezdí koňské povozy a vlaky dopravující náklady a lidi sem a tam – všechno se v klidu stále opakuje. Byť panovník tu a tam vydá i nějaké to nařízení. Náhle do toho přijde schumpeteriánský podnikatel, který začne vyrábět a na trh uvádět automobily.
Vpád nového výrobku – automobilu – je inovací. Tahle změna má ovšem na počátku destruktivní charakter. Narušuje předchozí rovnováhu, stabilitu a klid na trzích. Vlastně klid ve společnosti jako takové. Zdroje se přemisťují, lidé přicházejí o práci, ničí se některé kariéry, mizí podniky, krizi mohou zažívat dokonce celá odvětví. Toto je ta tvořivá, kreativní destrukce. Teprve postupně se ekonomika dostává do nové rovnováhy – na vyšší úrovni – stává se opět rovnoměrně rotujícím hospodářstvím, jen místo kočárů tam teď jezdí automobily.
Pozor, sám vynález auta nestačí. Musí se najít šikovní lidé, kteří ho udělají levné, dostupné a přístupné masám – jako Ford. Vynález počítače taky nestačil – bylo potřeba jednoduché grafické uživatelské rozhraní, které si od Xeroxu „vypůjčil“ Steve Jobs.
Když o tom v roce 1981 řekl Billu Gatesovi a ten udělal místo DOS Windows, počítač se zpřístupnil masám. Ještě že to Jobs nezabalil a stvořil později iPhone – největší to současnou kreativní destrukci napříč sektory v ekonomice.
Váš chytrý telefon je teď tou schumpeterovskou kreativní destrukcí. Totálně mění ekonomiku. Nejenže si už i toho lahváče objednáte až do domu přes pár kliků. Ale provozovatel největší taxislužby na světě nevlastní žádný taxík – firma se jmenuje Uber. Největší zprostředkovatel ubytování Airbnb nevlastní žádný byt ani hotel. Největší média světa jsou Facebook a YouTube – přestože samy nevytvářejí žádný obsah. Největší komunikační prostředky světa – Wechat, Skype, WhatsApp, Facebook Messenger, Viber – jsou taky jen pouhé aplikace ve vašem mobilu. Tyhle aplikace spolu s mobilem obracejí naruby dopravu, ubytování, obchod, zábavu a komunikaci.
Když do nějakého města vtrhne Uber, řidiči taxíků přicházejí o navyklý způsob obživy. Když cestujete, leckdy je Airbnb lepší, levnější, příjemnější než běžný hotel. A právě hotely nebo penziony mají problém. Přes Facebook komunikujete s přáteli lépe než přes telefonní linku anebo pohlednici. Na kanálu YouTube už najdete kapelu Metallica hned a nemusíte jako dřív lovit z teletextu, v jaké hodině ji zahrají na stanici MTV.
Od motoru k softwaru
A teď ten problém, který si dobře uvědomíte, když zmizíte z každodenního pražského shonu do klidné Třešti: Nejdřív to byl motor, který pohnul světem, poté elektronika, teď software. Rádiu dříve trvalo 38 let, než si ho pořídilo 50 milionů lidí. Televizi už mělo padesát milionů lidí během třinácti let. Facebook získal padesát milionů uživatelů během jednoho roku. Moderní svět je tak úspěšný a rychlý, že naše instituce a vlády mu nestačí. Většina politiků, „expertů“, ba i expertů teď neví, o co vlastně jde. Ekonomické modely nevycházejí, nejsme schopni se dívat na globalizovaný svět, zajímají nás jen národní zájmy, každodenní problémy.
Schumpeter varoval, že kapitalismus může zničit i sám sebe. Alespoň ten z jeho devatenáctého století. Všechno však spočívá v tom, jak moc si stát pustíme k tělu, navykneme si na sociální model a nakolik v důsledku toho upadne podnikatelský duch. EET je dobrý tah. Ale to, že by měl stát hrát větší roli v ekonomice, neustále měnit daně a všechno určovat, je špatně. Rozlišujme tyhle dvě věci. Náš svět pohánějí nové nápady, které opravdu nikdy nevzniknou v ministerské kanceláři nebo, při vší úctě, tady na úřadě v Třešti.
