Úroveň mezd je v Česku podle statistiků nižší, než odpovídá její hospodářské výkonnosti. Průměrná roční mzda v EU v roce 2014 byla 930 000 korun, novější údaje zatím Eurostat nezpracoval, nicméně platy v Česku začaly po letech stagnace výrazněji růst až letos (více čtete zde). Obecně v ČR platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou, mediánová mzda (polovina lidí má nižší, polovina vyšší plat) je však jen mírně nižší než průměrná.
„Česká republika je podle těchto statistik vcelku standardní evropskou ekonomikou, v žádném třídění nevyčnívá, ale patří spíše do východní než západní části Evropy,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.
Kupní síla průměrné mzdy v ČR je přitom na úrovni 59 procent průměru EU. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly (tedy s ohledem k místním cenám) byl v Česku v roce 2014 dokonce na 86 procentech průměru EU (v roce 2015 pak na 87 procentech). Na základě tohoto ukazatele je tak Česko nejbohatší z postkomunistických zemí a předběhlo již i některé státy jižní Evropy (viz tabulka zde).
„Vzhledem k této vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je zde prostor pro rychlejší zvyšování mezd. K tomu dochází v posledních dvou letech,“ uvedl Holý. Podobně jako Česko je na tom podle něj Litva. „Dalo by se tedy říci, že Češi a Litevci jsou dříči, kteří zvyšují HDP, ale berou za to nižší mzdy,“ dodal.
Česko podle údajů patří k zemím s vysokou různorodostí ve výdělcích nejen mezi profesemi, ale i mezi jednotlivými zaměstnanci. ČR je přitom na tom podobně jako Rakousko a Španělsko. Nejmenší rozdíly jsou ve Švédsku a Belgii. „ČR tak není rovnostářská země. Máme širší distribuci mezd. Největší nerovnosti jsou v nejchudších ekonomikách,“ uvedl Holý.
| Země | Roční mzda | Výkon HDP |
|---|---|---|
| Bulharsko | 158 480 | 46 |
| Makedonie | 181 305 | 36 |
| Rumunsko | 183 700 | 55 |
| Srbsko | 193 254 | 37 |
| Litva | 242 896 | 75 |
| Maďarsko | 284 361 | 68 |
| Turecko | 285 297 | 53 |
| Lotyšsko | 294 989 | 64 |
| Polsko | 318 750 | 68 |
| Slovensko | 334 664 | 77 |
| Česko | 344 768 | 86 |
| Estonsko | 370 594 | 76 |
| Portugalsko | 476 238 | 77 |
| Malta | 600 054 | 86 |
| Slovinsko | 619 713 | 83 |
| Kypr | 693 584 | 81 |
| Španělsko | 754 129 | 90 |
| EU | 929 900 | 100 |
| Itálie | 950 054 | 96 |
| Francie | 993 556 | 106 |
| Británie | 1 082 487 | 109 |
| Německo | 1 126 953 | 125 |
| Rakousko | 1 167 179 | 130 |
| Nizozemsko | 1 197 768 | 131 |
| Island | 1 214 618 | 118 |
| Finsko | 1 231 331 | 111 |
| Švédsko | 1 234 387 | 124 |
| Belgie | 1 258 368 | 120 |
| Irsko | 1 266 243 | 137 |
| Dánsko | 1 520 840 | 127 |
| Norsko | 1 619 711 | 175 |
| Lucembursko | 1 624 695 | 267 |
| Švýcarsko | 1 986 065 | 163 |
Zdroj: databáze Eurostatu, k datu 9. 12. 2016; odvětví průmyslu, stavebnictví a služeb (bez veřejné správy a obrany), podniky a organizace s 10 a více zaměstnanci; přepočet do Kč provedl ČSÚ (kurz 27,533). HDP PPS je za rok 2014 z databáze Eurostatu
Podle indexu nákladů práce mzdy v západoevropských zemích přitom rostou v posledních letech pomaleji, upozornili statistici. Postupně se tak sbližují s úrovní výplat v dalších státech EU. Od roku 2008 podle údajů ČSÚ stouply hodinové mzdové náklady například v Bulharsku reálně o 65 procent, v Rumunsku o 39 procent, v Česku pak o 17 procent. V Německu to přitom bylo jen o osm procent a například v Portugalsku klesly o 12 procent. V celé EU se náklady na mzdy zvýšily o tři procenta.
Dat sběr v EU prováděl Eurostat na základě sociálního nařízení EU. Úřad získal záznamy o 127 milionech zaměstnanců. V rámci sběru dat Eurostat nesledoval plošně zemědělství a nepovinně údaje poskytovala veřejná správa a podniky menší než s deseti zaměstnanci. Data neobsahují údaje za Chorvatsko a Řecko. Navíc nezohledňují počet odpracovaných hodin v jednotlivých státech.
