Od prosince platí pro pojišťovací agenty přísnější pravidla, co se týče přepojišťování. Co by to mělo přinést?
Zásadní změna je, že bude více chráněn klient v oblasti životního pojištění. Nenastanou situace, kdy klient pojištění ukončí v prvních dvou letech, protože ho zprostředkovatel přemluví k uzavření nové smlouvy, takzvanému přetočení, a nedostane takřka nic z naspořené částky.
Jakou část tedy dostane?
V odkupném (za předčasné ukončení smlouvy, pozn. red.) se zohledňují poměrné náklady pojišťovny a zprostředkovatele. Dosud to dělali zprostředkovatelé tak, že náklady promítli do prvních dvou let - téměř všechno šlo na jejich provizi. Teď musí pojišťovna při předčasném ukončení pojistné smlouvy životního pojištění vrátit zákazníkovi na odkupném za každý měsíc zbývající do uplynutí pěti let ode dne uzavření pojistné smlouvy jednu šedesátinu provize.
Jednu novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích jste navrhli už loni, ale kvůli politickým rozporům padla pod stůl. Co všechno z ní vypadlo a pokusíte se to tam znovu dostat?
Připravujeme nový zákon o distribuci v pojišťovnictví, který nahradí celý zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích, protože počátkem roku 2018 musí být implementována nová evropská směrnice. Bude řešit otázku kvalifikace, testování odbornosti zprostředkovatelů - zvýšení profesních nároků na prodejce pojištění. Odbornost nebude čistě formální a povrchně testovaná - prodejce bude muset být testován na produkty, které nabízí. Musí se stanovit pravidla pro provoz registru zprostředkovatelů, co musí zprostředkovatel nahlašovat a další věci. Dnes je dohled naprosto neefektivní, v seznamu je 170 tisíc zprostředkovatelů, řada z nich jsou mrtvé duše, reálně to dělá malá část z nich. Nový zákon nebude řešit jen externí distribuci, ale i interní - pravidla ve vztahu pojišťoven ke svým zaměstnancům.
Od prosince je v účinnosti také silnější ochrana zájemců o půjčku před lichvářstvím a finančním hyenismem. Banky a nebankovní poskytovatelé nesmějí půjčovat lidem, kteří nebudou schopni splácet. Jak to budou ověřovat? Musejí povinně nahlížet do registru dlužníků?
Ne. Poskytovatel je povinen prověřit úvěryschopnost klienta ve vztahu k příjmům a výdajům dotyčného. Pokud to neprovede, tak je smlouva od začátku neplatná. Klient pak vrátí prostředky podle svých možností. Pokud by to pro věřitele nebylo akceptovatelné a nedohodli se s dlužníkem, rozhodne soud. A vrací se jen jistina, úvěr je bezplatný. Očekáváme, že se trh pročistí.
V souvislosti s možným přehřátím hypotéčního trhu chystáte novelu, podle které by ČNB by měla mít novou pravomoc stanovit bankám ukazatele pro schvalování hypoték. Banky budou posuzovat poměr úvěru k odhadní ceně nemovitosti, poměr úvěru k čistému ročnímu příjmu a poměr měsíční splátky k čistému měsíčnímu příjmu. Jak jste s přípravou zákona daleko?
Zákon o ČNB prošel připomínkovým řízením a je v Legislativní radě vlády. Kdy by mohl začít platit, je velmi těžké přesně říci - možná v druhé polovině 2017. Očekáváme, že v příštím roce bude složité protlačit na pořad schůze Poslanecké sněmovny své zákony, budou se o to snažit všechna ministerstva. Ve Sněmovně se před volbami navíc řeší mnoho jiných věcí.
ČNB od listopadu doporučila bankám omezit poskytování stoprocentních hypoték. Sdílíte obavy ČNB, že hrozí přehřátí trhu s úvěry na bydlení?
Na situaci na realitním trhu a trhu úvěrů na bydlení, právě v kontextu finanční stability, upozorňovala ČNB ve své Zprávě o finanční stabilitě jak loni, tak letos. Není to tedy překvapení. Zatímco do konce září 2016 platil doporučený strop na úrovni 100% hodnoty zástavy, od října je snížen na 95% a od dubna 2017 bude strop posunut na 90%. Doporučení přicházejí na základě podrobné analýzy trhu a přicházejí postupně, což je správně.
Je tedy situace na trhu nebezpečná? Hrozí nesplácení hypoték a pád cen nemovitostí?
Trh se úplně standardně nechová. Podívejte se, jak vzrostly ceny nemovitostí v Praze za poslední čtyři roky. A nejde jen o hlavní město. Češi si nekupují byty kvůli bydlení, ale na investici, protože nemají do čeho dávat peníze. Varující je, že před globální finanční krizí v roce 2008 v Americe byla situace podobná - ceny nemovitostí rostly extrémně nahoru a úrokové sazby byly takřka nulové. Ale je samozřejmě velký rozdíl mezi námi a USA. Naší ekonomice se daří, HDP roste, ve Spojených státech tehdy ekonomika výrazně klesala. Je tedy otázka, jestli to bude mít zásadní dopady a jak se změní úrokové sazby.
Legislativa se stáčí čím dál víc k ochraně dlužníků. Jak se stavíte k návrhu ministerstva spravedlnosti, aby se zjednodušilo oddlužení a odstranila se podmínka splatit minimálně 30 procent dluhu věřitelům?
Nemám k dispozici jasná čísla. Pokud jsou podmínky oddlužení skutečně příliš přísné a sítem oddlužení projde jen malý počet lidí, je možné, že to nepomáhá těm, kteří by to potřebovali.
Jak je na tom Česko v evropském srovnání? Nejsme nejvíc ochranitelští ve vztahu k lidem, kteří se chtějí zadlužit?
Takový průzkum jsme si nedělali. Stát se může snažit vytvořit podmínky, aby na jednotlivce působilo co nejméně nástrah. Když se tomu někdo bude chtít cíleně vystavit, neochrání ho nikdo.
