Ministři české vládní koalice se nemohou dohodnout na tom, jak naloží s přebytkem státního rozpočtu v objemu 61,8 miliardy korun. Zatímco šéf státní kasy Andrej Babiš nabádá k opatrnosti a chce s přerozdělováním peněz počkat, premiér vlády Bohuslav Sobotka by rád desítkami miliard posílil důchodový účet. Koaliční Lidovci by peníze rádi investovali zejména na venkově (více čtěte zde).
V rámci Evropské unie není mnoho zemí, které hospodaří s přebytkovým státním rozpočtem. Pro využití „nadbytečných“ peněz většinou volí kroky, mezi kterými se rozhoduje i česká vláda.
1. Německo dá peníze na uprchlíky a investice
Berlínská budova Německého spolkového sněmu (ilustrační snímek)
Ekonomický tahoun Evropy a zároveň země s největším rozpočtovým přebytkem, který loni činil 26 miliard eur (702 miliard korun), hodlá finanční polštář utratit. Týdeník Der Spiegel na konci prosince uvedl, že vláda peníze použije na integraci běženců, financování místních samospráv a finanční pomoc válkou rozklížené Sýrii.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble tak dodatečné příjmy nepoužije k umoření německého dluhu, ale rozpustí je v dodatečných výdajích.
Evropská komise v minulosti nepřímo vyzvala Německo, aby uvolnilo rozpočet a víc utrácelo, což by podle představ Bruselu podpořilo ekonomický růst v eurozóně. Berlín se proti tomuto doporučení důrazně ohradil. Obdobně jako Brusel se vyjádřil i Mezinárodní měnový fond, podle kterého má spolková republika využít ekonomického růstu a nízkých úrokových sazeb k posílení urychlení strukturálních reforem. Ty mají urychlit posílení zapojení žen, starších ročníků a imigrantů na trhu práce.
Berlín měl podle plánu na rok 2016 hospodařit s příjmy a výdaji ve výši 316,9 miliardy eur. Na letošek byl schválen vyrovnaný rozpočet v objemu 329,1 miliardy eur. Německo plánuje vyrovnaný rozpočet od roku 2014, kdy toho dosáhlo poprvé od roku 1969, a nynější vládní koalice jej hodlá udržet nejméně do roku 2020. Ve skutečnosti ale i do budoucna počítá s mírným přebytkem.
2. Švédsko musí počítat s výdaji na uprchlíky
Drottningholmský palác
Skandinávská země loni oproti roku 2015 podle podle tamní ministryně financí Magdaleny Anderssonové hospodařila s přebytkem 40 miliard švédských korun (asi 113 miliard korun). Strážkyně stockholmské kasy s přebytkem počítá pro případ, že v zemi vzrostou sociální výdaje. Ty v uplynulých letech stouply zejména kvůli běženecké vlně z Blízkého východu a Afriky. Švédsko v přepočtu na obyvatele přijalo největší počet uprchlíků z celé Evropské unie. V roce 2015 to bylo 163 000 lidí, přičemž 32 tisíc z nich získalo v zemi azyl.
Tamní vláda rozpočtové přebytky dlouhodobě vynakládá na umoření státního dluhu. Zatímco ještě v devadesátých letech představovala míra švédského zadlužení 70 procent hrubého domácího produktu, nyní je to něco přes 40 procent. Stockholm část přebytku v minulosti také převáděl do rezerv, ze kterých financoval strukturální reformy.
Švédská vláda se loni na jaře dohodla společně s opozicí rozpočtové kázni. Minimálně do roku 2019 chce veřejné finance držet v přebytku, který má představovat nejméně 0,33 procenta hrubého domácího produktu.
3. Estonsko myslí na horší časy
Opevnění Tallinnu s věžemi. V pozadí komín, který si zahrál v Tarkovského Stalkerovi
S plusovým rozpočtem hospodaří i Estonsko. Tallin plánuje 0,5 procenta hrubého domácího produktu, který loni činil 23 miliard eur ušetřit. Pobaltská země stejně jako v letech 2014 a 2015 použije 115 milionů eur (3,1 miliardy korun) na snížení státního dluhu a navýšení svých rezerv.
Talinn rezervy, které rozpočtovou zodpovědností získal, vynaloží především k vypořádání se s cyklickým vývojem ekonomiky.
Tamní parlament také odsouhlasil zvýšené výdaje na zbrojení. Na příští rok navrhl zvýšení rozpočtu pro obranu o 7,6 procenta. Reaguje tak na rostoucí napětí v Pobaltí. Na zbrojení letos vynaloží 2,2 procenta hrubého domácího produktu, což představuje 477 milionů eur (asi 12,9 miliardy korun).
Estonsko na letošní rok počítá s deficitem v objemu 0,6 procenta HDP.
4. Lucembursko spoří na důchody
Lucembursko - Lucembursko
Půlmilionové Lucembursko produkuje přebytek v rozpočtu od roku 2011. Královská pokladna hospodařila v roce 2015 s přebytkem 648 milionů eur (17,5 miliardy korun).
Tamní ekonomika, která má nejvyšší hrubý domácí produkt na hlavu na světě, dává rozpočtové přebytky na snížení dluhu. Část nich zároveň převádí a do tamního penzijního fondu.
