Globální ekonomika je v nejlepší kondici za několik posledních let. Akciové trhy bobtnají, cena ropy stabilně narůstá a někdejší obavy z celosvětového propadu ekonomiky v důsledku rychlého zpomalení růstu Číny jsou ty tam. Přesto se světoví lídři politiky, byznysu, IT nebo finančnictví na každoroční seanci Světového ekonomického fóra (World Economic Forum - WEF) ve švýcarském Davosu nezdraví s úsměvy na rtech.
Bill Gates, Warren Buffett, Jeff Bezos, Amancio Ortega, Mark Zuckerberg, Larry Ellison, Carlos Slim a Michael Bloomberg.
8 nejbohatších lidí světaBill Gates (Microsoft) - 75 miliard USD Amancio Ortega (Inditex Group) - 67 miliard USD Warren Buffett (Berkshire Hathaway) - 61 miliard USD Carlos Slim (Telmex, América Móvil Jeff Bezos (Amazon) - 45 miliard USD Mark Zuckerberg (Facebook) - 45 miliard USD Larry Ellison (Oracle) - 44 miliard USD Michael Bloomberg (Bloomberg L.P.) - 40 miliard USD |
Většinová populace jim totiž přestává věřit. V rozhovoru pro agenturu AP na to poukázal Max Lawson, který spolupracuje s britskou charitativní organizací Oxfram. Ta již tradičně v předvečer zahájení setkání bohatých a mocných zveřejnila Zprávu o stavu globálního bohatství a její závěr opět o něco víc nahrává světovým elitám. Osm nejbohatších lidí vlastní stejný majetek jako chudší polovina světové populace, tedy 3,6 miliardy lidí.
Právě rozevírající se nůžky mezi ultrabohatou světovou elitou a zbytkem obyvatel Země přispěly k turbulentním událostem uplynulého roku, jakými bylo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem nebo brexit. Ty ještě loni ve stejnou dobu účastníci diskusních panelů v Davosu označovali za nepříliš pravděpodobné.
Rok poté je oficiálním tématem 47. ročníku fóra „vnímavé a odpovědné vůdcovství“. Podle jeho osmasedmdesátiletého zakladatele Klause Schwaba to znamená, že lídři mají být „zodpovědným způsobem“ vnímaví k problémům lidí, kterým globalizovaný trh neprospěl, a nabízet řešení, která budou fungovat, budou spravedlivá a udržitelná.
Zapotřebí je podle něj také „dlouhodobého, na činy orientovaného myšlení a solidarity na národní i globální úrovni“. Nutno podotknout, že obdobná slova zazněla na Světovém ekonomickém fóru již během předchozích ročníků.
Dvojkolejnost globálního světa
Celosvětově se ale životní úroveň zlepšuje. Poukazuje na to i šéf výzkumu při institutu Adama Smithe Ben Southwood, podle kterého není zásadním ukazatelem rostoucí majetek více než 1 800 dolarových miliardářů, ale prosperita chudých obyvatel. „Statistiky Oxfamu jsou každoročně matoucí. Čísla jsou dobrá, ale jejich interpretace není,“ uvedl Southwood, který čerpá z každoročních statistik švýcarské banky Credit Suisse.
„Je nestoudné, že tolik bohatství je v rukou několika jedinců, když každý desátý člověk na světě musí přežít se dvěma dolary na den,“ poukazuje naopak Winnie Byanyimová z Oxfamu. „Nerovnost žene do chudoby stovky milionů lidí, rozděluje společnost a podkopává demokracii,“ podotýká Byanyimová, která se zasedání v Davosu zúčastní.
Organizátoři fóra tak letos více než 3 000 návštěvníkům Davosu kladou na srdce soustředit se kromě růstu hrubého domácího produktu i na celkovou životní úroveň. Růst příjmů na obyvatele totiž neodpovídá růstu globální ekonomiky a jejích tahounů v čele Čínou. Jejich poměr naopak zejména v mnohých rozvinutých ekonomikách klesá.
Většina zemí opomíjí příležitost vyrovnat s ekonomickým růstem i majetkové rozdíly mezi lidmi, uvádí zpráva Světového ekonomického fóra. Země by tak při tvorbě svých ekonomických návrhů měly do rozhodování začlenit i faktory jako průměrnou délku života, produktivitu práce a míru chudoby.
Příkladem mohou podle WEF být země jako Norsko, Lucembursko nebo Švýcarsko, které přistupují k dlouhodobé ekonomické a sociální udržitelnosti nejlépe. Více než polovina ze 109 zemí, které studie posuzovala, vykazuje za posledních pět let negativní trend ve společenské inkluzi. Velká Británie se v tomto žebříčku umístila na 21. místě, Spojené státy dvě příčky za ní.
Kromě vládních priorit, jako jsou důraz na vzdělání, rovnější zastoupení žen na trhu práce nebo investice do infrastruktury, zpráva považuje za klíčové i zjednodušení podmínek pro mezinárodní i lokální obchod mezi firmami, zejména těmi malými a středně velkými.
Fórum v klinči
Právě to ale nebude zcela snadné. Globální obchod totiž zpomaluje a mnozí světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem volají po protekcionistických opatřeních, jako jsou speciální daňové tarify na dovoz zboží. Jdou tak proti étosu, který má Světové ekonomické fórum ve štítě. Jeho nositelem je takzvaný člověk z Davosu, který smýšlí především globálně. Proti němu, stávajícím vládnoucím silám a jejich modelu politiky se mohou postavit voliči v Nizozemsku, Francii, Itálii, a možná dokonce i v Německu, které letos čekají volby.
KOMENTÁŘ: Globalizace narazila na své limity. Jsou ekonomické i politické |
Globalizace má ale zastánce v osobě nejmocnějšího hosta letošního ročníku davoského fóra - čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten se v pondělí důrazně vyslovil proti rostoucím ochranářským tendencím v globální ekonomice.
„Protekcionismus, populismus a deglobalizace jsou na vzestupu. To není dobré pro užší globální spolupráci,“ citovala čínského prezidenta agentura Reuters. Si Ťin-pching hodlá v Davosu vystupovat jako hlavní zastánce globalizace a obchodní liberalizace, které jsou u veřejnosti západních zemí od finanční krize stále více v nemilosti.
Čína je přes značnou liberalizaci ekonomiky za poslední čtvrtstoletí zároveň svými obchodními partnery často kritizována za přetrvávající obchodní bariéry a protekcionistický přístup k zahraničním investicím. Německé velvyslanectví v Pekingu proto v pondělí čínskou vládu vyzvalo, aby přešla od slov k činům a dál otevřela čínský trh zahraničním firmám.
Elitní klub politiků, finančníků a byznysu
Si Ťin-pching je prvním čínským prezidentem, který se setkání globálních finančních a politických vůdců v Davosu účastní. Mezi další vysoce postavené politiky, kteří letos na fóru vystoupí, patří končící viceprezident USA Joe Biden nebo britská premiérka Theresa Mayová. Svoji účast na poslední chvíli zrušil kanadský premiér Justin Trudeau.
Z finančních elit do horského rezortu míří například šéf Goldman Sach Lloyd Blankfein i jeho protějšek z GP Morgan Jamie Dimon. Účast tradičně potvrdila šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová nebo Benoît Cœuré z Evropské centrální banky. Fóra se účastí se i šéfové centrálních bank Francie, Brazílie, Keni nebo Japonska.
Zastoupení má v Davosu tradičně velký byznys se jmény jako Sheryl Sandbergová, Jack Ma nebo Bill Gates. Seance globalismu se účastní i přední světoví ekonomové a politologové včetně laureáta Nobelovy ceny Josepha Stiglitze, Nuriela Roubiniho nebo Iana Bremmera.
