Spojené státy jako mnoho dalších zemí trápí nedostatek kvalifikovaných dělníků. A Indie je jednou z klíčových zemí, odkud tyto síly čerpají. Indové jsou důležitou žílou pro americké firmy a indické pobočky outsourcingových společností, které partnerům z USA zajišťují externí práce: správu call center, IT nebo softwarové služby.
Na tomto byznysu v minulosti vyrostlo několik indických společností, především Tata Consultancy Services a Infosys. Zaměstnávají stovky tisíc lidí a z Indie udělaly světového lídra v outsourcingu s pobočkami v mnoha zemích.
Nejdůležitější jsou právě USA, země, která se v čele s Trumpem může stát vůči imigrantům nepřátelská. „Budu požadovat, aby ministerstvo práce prověřilo zneužívání vízových programů, které berou práci Američanům,“ uvedl Trump během loňské kampaně.
Na začátku ledna pak republikán Darrell Issa, který patří mezi Trumpovy věrné, potvrdil úmysl zpřísnit udělování víz H-1B. Ta využívají ve velké míře právě Indové mířící do amerických IT firem jako Microsoft či Intel a také do poboček indických firem na americké půdě.
Loni americké úřady rozdaly 85 tisíc víz H-1B, počet žádostí byl téměř 240 tisíc. O šťastlivcích, kteří je získají, přitom rozhoduje los. Problém však údajně je, že některé firmy o místa bojují nečestně a posílají více žádostí na stejného zaměstnance, přestože to zákon zakazuje.
Jak v prosinci uvedl americký magazín Forbes, ministerstvo práce už před Trumpovou kritikou údajné nečisté praktiky indických firem jako Infosys a Tata Consultancy Services prošetřovalo. Důkazy proti nim se však nenašly.
Indickým firmám hrozí nižší zisky
Zpřísnění vízové politiky by zkrátilo zisky indickým outsourcingovým firmám v USA, ale i jejich americkým partnerům využívajícím jejich levnější služby.
PŘÍMÝ PŘENOS: Trump složí prezidentskou přísahu |
„V závislosti na povaze politiky to na společnosti, jako je ta naše, může mít nějaký dopad. Budeme se s tím muset vypořádat,“ řekl listu The Wall Street Journal ředitel společnosti Infosys Vishal Sikka. Připustil, že by firma v Americe musela zalovit na místním pracovním trhu. Je zřejmé, že by také musela přidat i na mzdách.
„Doufáme, že nějak vyjdeme,“ uvedl Shivendra Singh z indické firmy Nasscom, která nicméně krátce po Trumpově zvolení snížila předpokládané hospodářské výsledky pro letošní rok.
Podle The Wall Street Journal mamutí outsourcingový průmysl Indie dosahuje hodnoty 108 miliard dolarů, tedy přes 2,7 bilionu korun.
Postrach automobilek
Trump rád verbálně střílí do domácích průmyslových firem, které zásobují americký trh, ale vyrábějí v levnějších zemích, zejména v Mexiku. Vyčiněno už dostaly automobilky Ford a General Motors. Trump, který právě nastupuje do úřadu, pohrozil zavedením vysokých cel.
Na paškál si vzal i zahraniční výrobce. Jmenovitě Toyotu, nejnověji vyděsil také německou BMW. „Můžete vyrábět auta pro USA, ale za každé dovezené zaplatíte clo 35 procent,“ řekl v rozhovoru pro německý deník Bild. Kritizoval zejména chystanou výstavbu továrny této automobilky v Mexiku.
Podařilo se mu zatím zlomit Ford, který upustil od plánů na výstavbu nového závodu v Mexiku za 1,6 miliardy dolarů. Peníze raději automobilka investuje do rozšíření výroby v americkém Michiganu.
