Škoda se co dvanáct měsíců vyšplhá na devět miliard korun. Mimochodem, zhruba takové výše dosahují veškeré eurodotace vyčleněné pro tuzemskou přírodu a krajinu mezi lety 2014 a 2020.
Odborníci jsou přesvědčeni, že tak alarmující skóre je způsobené zejména špatným hospodařením člověka, a nikoli zesilující změnou klimatu. Tuzemští zemědělci buď opakovaně sejí nevhodné plodiny, jako je kukuřice či řepka olejka (dnes se pěstují především pro energetické účely, nikoli jako potraviny), nebo třeba používají příliš těžké traktory, které půdu udusávají.
Vláda aktuálně vytváří speciální vyhlášku, která zemědělcům určí, kolik tun ornice mohou z konkrétního pole za rok maximálně ztratit. Existují metody, jak to změřit. Kontrolovat to budou úředníci obcí s rozšířenou působností. Limity pro tyto „přípustné ztráty“ se co čtyři roky budou zpřísňovat. Roli bude hrát, v jaké lokalitě dotčený pozemek leží, jaká je v místě geologická skladba či zda není terén z kopce.
„Posílíme tak ochranu zemědělského půdního fondu před vodní erozí. Díky speciální vyhlášce budeme mít nové možnosti kontroly, které nám stávající legislativa neumožňovala,“ upozorňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Takzvaná protierozní vyhláška by měla začít platit již v polovině tohoto roku. Kdo stanovené limity překročí, zaplatí pokutu. A ne malou.
„Pokud bude například některý pozemek z hlediska parametrů nastavených ‚protierozní‘ vyhláškou definován jako nevyhovující a uživatel zemědělské půdy nepřijme adekvátní opatření, může mu být uložena sankce až sto tisíc korun pro fyzickou a jeden milion pro právnickou osobu,“ upřesňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
