Na rozdíl od zastaralého vybavení pokojů a společných koupelen pro ostatní studenty už totiž zrekonstruovaná manželská kolej nepřipomíná doby dávno minulé.
„V novém bytě bydlíme rok a půl a naštěstí se někdo prudce zamyslel a máme tady vše, co potřebujeme,“ popisuje Adéla Říhová, studentka imunologie na 3. lékařské fakultě Karlovy univerzity.
S manželem Romanem oba nyní dokončují doktorské studium, on však v oboru civilní nouzové připravenosti na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně. Na Hvězdu se přistěhovali před třemi lety, když čekali dceru Terezu. Tehdy ještě byly byty na výběr, nyní už je beznadějně plno.
Potvrzuje to i vedoucí Hvězdy Jitka Čádová. „Máme veliký zájem a spoustu lidí musíme odmítnout, protože nejsme schopni pokrýt poptávku,“ uvedla Čádová. Koleje a menzy (KaM) Karlovy univerzity proto ke stávajícím pětatřiceti dvoupokojovým bytům plánují přidat dalších deset. Hotové by měly být nejpozději na konci roku 2019.
„Ať se toho mladí nebojí“
Říhovi manželskou kolej popisují jako pohodové místo, kde je ruší maximálně zahraniční studenti na Erasmu, když se v noci vracejí z večírku. „A pod námi pláče miminko,“ křičí malá Terezka, která je na Hvězdě jednou z mála malých Češek. Manželské byty totiž obývají především cizinci – Maďaři, Slováci, Ukrajinci, ale i Číňané nebo Američané.
Mnozí z nich za léta soužití vytvořili komunitu a jezdí spolu na výlety nebo společně grilují. A ti, co při studiu stíhají pracovat, si díky levnému nájmu našetří peníze pro chvíli, kdy budou muset kolej opustit.
„Z finančního hlediska je to tady nejvýhodnější. Pokud chce člověk spořit na hypotéku, tak se to při tomto nájmu dá, jinde bychom za 2+kk dali dvakrát tolik,“ říká Roman Říha. Bydlení na koleji proto s manželkou propagují na každém kroku a snaží se také vyvracet předsudky svých vrstevníků, kteří se na dítě ještě necítí.
„Dali jsme si za úkol šířit osvětu, ať se toho ti mladí nebojí a ať nevymřeme. Všichni to vidí strašně zkresleně, že na dítě potřebujete miliardy, abyste ho uživili. Jenže ono sní míň než vy, a navíc když žena kojí, nic dalšího nepotřebuje,“ míní šestadvacetiletá matka.
Manžel ji doplňuje, že oddalování rodiny až ke třicítce s důvodem, že nejdřív je třeba zajistit si byt a kariéru, je nesmysl. „Skloubit práci s dítětem je mnohem složitější než se studiem,“ podotýká Říha.
„Jinde bychom nevyžili“
Jako místo poslední záchrany se pak manželská kolej vynořila pro rodinu Davida Maskarašviliho z Gruzie, který studuje ekonomii v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Karlovy univerzity (CERGE).
Coby doktorand dostává dvanáct tisíc korun měsíčně, ze kterých živí manželku Aleksandru a čtyřletou dceru Apollinarii. Na Hvězdě bydlí rok a v opraveném bytě jsou první nájemníci.
„Jsme velmi šťastní, že tu můžeme bydlet, protože jinak bychom nemohli být spolu. Bez pomoci rodičů bychom to však ani tady nezvládli,“ říká osmadvacetiletá Aleksandra. Vystudovaná malířka z Kyjeva se do rodinného rozpočtu snaží přispět alespoň prodejem svých obrazů přes internet.
Oba však míní, že manželská kolej nestačí a univerzita by měla studentům pomáhat ještě víc. „Na zahraničních univerzitách podporují ženy, aby měly děti už při studiu. Tady nic takového není. Navíc tu doktorandi z CERGE nesmějí pracovat, což nás dost omezuje,“ postěžoval si Maskarašvili.
Podporou pro rodiče měla být na Hvězdě školka v areálu koleje. Jenže s cenou deset tisíc korun měsíčně je pro většinu z nich příliš drahá.
