Sucho nebo přívalové deště. S těmito výkyvy počasí bychom se podle odborníků měli i v moravskoslezském regionu setkávat stále častěji. Ministerstvo životního prostředí proto přichází s návrhy, které by měly donutit šetřit s dešťovou vodou nejen města a obce, ale i jednotlivce. Lidé by si na jaře měli v pilotní výzvě rozdělit zatím sto milionů korun.
„Chceme motivovat lidi, aby lépe hospodařili se srážkovou vodou. V nejbližších měsících chceme představit konkrétní dotační program na podporu budování nádrží na srážkovou vodu,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Ministerstvo chce podpořit i nákladnější systémy na využívání splaškové vody v domácnostech.
Akumulovat srážkovou vodu je i úkol, který vyplývá z nedávno vládou schváleného národního akčního plánu. Lépe hospodařit s vodou by tak měly i radnice. Zatímco pro některá města v regionu jsou podobná opatření naprostou novinkou, menší obce už okolnosti z minulých let donutily jednat.
Obec u Jablunkova plánuje retenční nádrž
„U nás už máme zkušenost s vytopením i s nedostatkem vody. Proto jsme se rozhodli nechat zbudovat takzvanou retenční nádrž. Jde o to, aby si voda našla cestu a regulovaně odtekla ze svahů. Svedeme ji pod chodník, do nádrže, která by měla být umístěna u čistírny odpadních vod. Srážkovou vodu z nádrže pak mohou využívat hasiči, chceme jí zavlažovat například fotbalové hřiště a také veřejnou zeleň, což je v letních parných měsících nutnost,“ nastínila starostka obce Písek na Jablunkovsku Věra Szkanderová.
Obec je s přípravami projektu zatím na začátku. „Získali jsme příspěvek kraje na vypracování projektové dokumentace, vše chceme připravit tak, abychom mohli na hotový projekt žádat o dotace zhruba do konce roku,“ dodala Szkanderová.
Šetřit vodou a využívat takzvanou dešťovku se už naučili například v obci Vrchy na Novojičínsku, kde se potýkali v minulých letech se suchem. „Lidé mají běžně plastové nádrže na dešťovou vodu, kterou pak zalévají, myjí auta nebo ji využívají pro dobytek. Vědí totiž, co to znamená ocitnout se doslova na suchu. Například o podzemní retenční nádrže by proto byl zájem,“ přiblížila starostka Jiřina Pešlová, která si umí představit, že by se zvýšil podíl užitkové vody. „Myslím, že systém splachování WC užitkovou vodou je reálný,“ podotkla Pešlová.
Novostavby musí splnit novou legislativu
Město Ostrava zatím nechává zpracovat studii. „Koncepce bude zahrnovat, jak lépe hospodařit se srážkovou vodou, možnosti rozšíření zelených ploch a podobně. Teprve pak uvidíme, zda na ně využijeme prostředky z případných dotací ministerstva,“ zmínila náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.
Letos bude stejnou strategii zadávat i Opava. „Už dlouhodobě provádíme především obnovu zeleně a nechali jsme revitalizovat i místní náhon. U nové zástavby se pak odtok srážkových vod řeší zákonnými ustanoveními, tedy vsakováním do země, a pokud to není možné, tak je nutné zadržování těchto vod pomocí retenčních nádrží. U každé stavby je ale posouzení individuální,“ uvedla Marie Vavrečková z odboru životního prostředí opavského magistrátu.
Některá další města v kraji se ale žádnou koncepcí proti suchu nezabývají. „Nic takového zatím nemáme,“ uzavřela karvinská mluvčí Šárka Swiderová.
