Britský spotřebitelský gigant Reckitt Benckiser, který vyrábí třeba léky na bolest Nurofen nebo kondomy Durex, sází na rostoucí asijský hlad po kojenecké výživě. Dal tak nabídku na koupi druhého největšího světového výrobce mléka pro kojence. Za americkou firmu Mead Johnson, jejíž tržby pocházejí z poloviny z Asie, nabízí 16,7 miliard dolarů (417 miliard korun), píše BBC.
Kvůli obavám o stárnutí čínské populace skončil dlouholetý zákaz mít víc než jednoho potomka, páry si od roku 2015 mohou pořídit dvě děti. Rozhodnutí Číny opustit svou politiku jednoho dítětě má však nejen obrovské demografické, ale také byznysové dopady.
Loni narostla čínská míra porodnosti o 7,9 procenta, narodilo se tu 1,31 milionu dětí. Experti očekávají, že v důsledku tohoto baby boomu vyletí poptávka po jídle, umělém mléku, oblečení a lécích pro děti.
Vedle Číny roste poptávka po kojeneckém mléku i v jihovýchodní Asii. Země jako Indonésie a Vietnam se rychle industrializují a mají mladé populace. V následujících letech se tak do práce vrátí miliony matek, jejichž mléko bude muset nahradit umělá výživa.
Australský vědec Phillip Baker tento trend ve studii loni vydané časopisem Public Health Nutrition Journal nazval možná největším zlomem v dětské výživě. „Placená práce je pro rodiny výborná, zvlášť pro ty, které žijí na hranici chudoby. Problém je, že bez placené rodičovské nebo pracovního prostředí přátelského k rodině je kojení těžké nebo i nemožné,“ doplnil.
V Číně ale měli s umělým mlékem problém. I když je to už skoro deset let, obavy pořád přetrvávají. V roce 2008 kvůli výživě kontaminované melaminem šest dětí zemřelo a stovky tisíc onemocnělo. Kvůli tomuto incidentu kombinovanému s následnými potravinovými krizemi považují místní lidé západní značky za bezpečnější než ty čínské.
