Prodejna s logem COOP ve Stříbrných Horách na Havlíčkobrodsku má už několik let na kahánku. Loni se mluvilo o zavření jediných potravin, které slouží dvě stě padesáti místním obyvatelům. Když obec vytáhla dotaci 36 tisíc korun, lidem se ulevilo. Pojízdný vůz s potravinami zatím na náměstí zajíždět nebude. Mnoho dalších venkovských obcí však to štěstí nemá.
Ztrátové potraviny na vesnicích by měl stát dotovat, říká šéf Konzumu |
Loni muselo zavřít 275 obchodů s prodejní plochou do čtyř set metrů čtverečních, nejzranitelnější jsou přitom ty z malých obcí, jako jsou Stříbrné Hory. „Bojujeme o každou korunu. Kdybychom dali víc, nemohli bychom investovat do jiných věcí,“ uvádí zástupce starostky Václav Daniel.
Družstevníci často drží ztrátové prodejny nad vodou díky těm, které jim vydělávají, ale to není udržitelný model. „Ztrátové prodejny dotujeme, dochází nám ale dech a do budoucna je nebudeme schopni držet,“ říká Miloslav Hlavsa, ředitel družstevní sítě Konzum.
Ze stovky prodejen Konzumu na Orlickoústecku jich loni bylo 34 ve ztrátě. Nezavřela žádná, protože je družstvo zatím dotuje. Situaci Hlavsa označuje za kritickou a pesimistou není sám.
Družstevníci a podnikatelé proto volají po podpoře státu, obcí či krajů. Stav je podle nich špatný dlouhodobě, nicméně s tím, jak sílí konkurence nadnárodních obchodních řetězců, se trvale zhoršuje.
Problém venkovských obchodů s potravinami už zaregistrovali i politici. O možných formách podpory jedná od podzimu nová meziresortní pracovní skupina složená z pěti ministerstev v čele s ministerstvem zemědělství.
U zrodu nové legislativy stojí rovněž Asociace českého tradičního obchodu, Česká pošta nebo antimonopolní úřad. Ministerstvo zemědělství vidí jako ideální řešení systémovou změnu formou daňových slev a bonusů. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) by mohl návrh představit vládě do konce března. Ministerstvo financí tvrdí, že zatím není co komentovat. „Zatím nebyl v této věci předložen žádný konkrétní návrh s předpokládanými a vyčíslenými dopady. Nekonkrétní úvahy a spekulace nechce Ministerstvo financí komentovat,“ uvedl na dotaz mluvčí Filip Běhal.
Nezaplatí ani provozní náklady
Nejschůdnějším řešením je podle předsedy Asociace českého tradičního obchodu Zdeňka Juračky jít cestou spolupráce s kraji. Tím směrem už se letos vydala Vysočina, která chce v příštích měsících vypsat dvoumilionovou dotaci na potravinovou obslužnost na venkově.
Juračka iniciativu sice vítá, dodává však, že objem peněz je mizivý. „Vzhledem k počtu ztrátových prodejen je to, jako když plivne do mraků,“ prohlašuje.
Asociace navrhuje také užší propojení venkovských prodejen s projektem Partner České pošty, který je založen na tom, že pobočky pošt provozují třetí osoby v rámci franšíz. Chce však sáhnout také k úpravě zákona o cenách a omezení nekalých praktik, jako jsou podnákladové ceny.
„Obslužnost venkova souvisí s expanzí řetězců. S tím, jak se rozšiřují do menších měst a obcí, roste tlak na český obchod. Nemůžeme s nimi soupeřit. Mají podnákupní ceny, dumpingové dovozy, akční ceny a další věci,“ vyjmenoval Juračka.
Ohroženým druhem jsou podle družstevníků především prodejny potravin v obcích do tisíce obyvatel, obzvlášť kritická je pak situace obcích pod pět set obyvatel. „V nejmenších obcích je tak málo obyvatel, že nikdy nevygenerují obrat na pokrytí provozních nákladů, jako je topení, svícení a mzda prodavačky, ani kdyby místní nakupovali v tomto obchodě všechno,“ tvrdí Miloslav Hlavsa.
Dotace podle velikosti
Ředitel Konzumu o sobě tvrdí, že nemá rád dotace, provozování obchodů s potravinami v malých obcích podle něj není podnikání a mělo by se do zákona zanést jako „veřejná služba“. Tím by se mohly prodejny dotovat podobně jako doprava nebo pošta.
Model, který Hlavsa spočítal na základě reálné ekonomiky stovky prodejen v ústeckoorlickém regionu, navrhuje, aby problémové prodejny měly nárok na dotaci podle velikosti obce, v níž se nacházejí. Nejvíce – až 244 tisíc korun – by získal obchod v obci se stovkou obyvatel, nejmenší částku 27 tisíc by mohly získat potraviny v obci, kde žije devět set lidí.
Obcí do tisíce obyvatel je v tuzemsku 4 375. Z rozpočtů státu, obcí či krajů by se prý maximálně rozdělilo 706 milionů korun ročně.
Ne všude však prodejny s potravinami dotaci potřebují. „My si na sebe vyděláme. Hodně mi zpočátku pomohli rodiče a také to, že jsme se přesunuli do většího prostoru, takže nakupujeme za výhodnější ceny,“ svěřila se MF DNES majitelka Smíšeného zboží Jindřiška Žertová z obce Dobřichov na Kolínsku, v níž žije 750 obyvatel.
Řadu jiných prodejen v zapadlejších koutech republiky nicméně zastupitelstva podporují. Poskytnutím pronájmu zdarma, příspěvkem na mzdy nebo přímou finanční injekcí. V místech, kde obchody zkrachovaly, obce většinou zajišťují obslužné vozy s jídlem.
Ti, co stále přežívají, se budou muset kromě větší konkurence brzy vypořádat také s elektronickou evidencí tržeb. Povinnost se jich bude týkat od 1. března. Očekává se, že zaniknou další obchody, protože některé přežívají právě díky tomu, že krátí daně. „Myslím, že to bude mít převážně pozitivní vliv, vyrovná se tržní prostředí,“ věří však Zdeněk Juračka.
