Zatímco Pákistán chce nákup a prodej surovin po vzoru Západu teprve zavést, v Malajsii již obdobný systém mají. Zákonodárci a banky v Kuala Lumpuru nyní jednají o větším propojení tamních bankovních domů s cílem uvést na trh nové produkty. Další země jako Indie nebo Kyrgyzstán upravují legislativu tak, aby tamní banky mohly nabízet i služby vyhovující pravidlům islámu.
Světová pozornost je nyní přesto nejvíc upřena na konzervativní Pákistán, kde finanční domy jednají s burzou za účelem lépe využít nadměrnou likviditu, která už přesahuje objem 400 miliard pákistánských rupií (přes 97 miliard korun).
Obchodování na nové platformě bude probíhat na bázi murabaha transakcí, což je způsob, jak financovat nákup zboží předem, aniž by kupní strana platila úrok. Ten totiž právo šaría zakazuje. Pokud dohoda mezi tamními autoritami nastane, krátkodobé financování zajistí právě islámské banky. Jednání se nyní točí kolem toho, co přesně bude na platformě možno nakupovat a prodávat.
Nákup ropy za hotové
„V návrhu je nákup ropy za hotovost a následný prodej třetí straně s odkladem platby,“ řekl pákistánskému serveru The News International dobře informovaný zdroj. „Někteří hráči pracují na způsobu, jak komoditní platformu murabaha propojit s mezinárodními burzami s cennými papíry v Dubaji, Londýně nebo Malajsii,“ dodal.
Islámské bankovnictvíMurabaha Sukuk |
Návrhy musí nyní posvětit rada šaría při Pákistánské státní bance (SBP). Ta podle všeho již zasedla a nyní zvažuje pro a proti. Podle všeho ji totiž přebytečné peníze tlačí a ráda by je nějak využila.
Pákistánská finanční revoluce se má týkat i drobnějších střadatelů, kteří se na místním bankovnictví doposud nepodílejí. Změn se má dočkat i vládou operovaný program národních úspor.
Islámábád nyní zvažuje, že drobným střadatelům umožní vkládat své úspory výměnou za státní dluhopisy sukuk, tedy formu cenných papírů, které jsou v souladu s muslimskou vírou. Mluvčí tamní centrální banky finančnímu serveru MENAFN potvrdil, že vláda by díky novým dluhopisům získala značné prostředky pro investice a financování chodu státu.
Pákistánská vláda vydala v letech 2008 až 2016 celkem osmnáct domácích sukuků, díky kterým získala 668 miliard rupií (skoro 163 miliard korun). Ty však byly přizpůsobeny investičnímu schématu klasických bank a opomíjely tak případné zájemce z řad běžných Pákistánců.
Světová banka ve své zprávě uvádí, že pákistánský průmysl a obchod bude potřebovat o mnoho více prostředků, než má v současnosti k dispozici. Slabý přístup ke kapitálu je podle americké instituce jednou z hlavních brzd v naplnění potenciálního ekonomického růstu.
Rozvoj brzdí nedostatek kapitálu
Islámský styl bankovnictví je na rozmachu i v dalších asijských zemích. V Indickém státu Gudžárát otevírá saúdskoarabská Islámská rozvojová banka, která má napomoci obchodu mezi muslimskými zeměmi a Indií.
Indická centrální banka tento krok již v minulosti doporučila vládě za účelem zapojení částí společnosti, které se doposud nemohou z náboženských důvodů podílet na finančním sektoru. Islámské bankovnictví bude nově součástí bankovního sektoru i v Rusku a Kyrgyzstánu.
Muslimského bankovnictví si povšiml i Mezinárodní měnový fond (MMF). Výkonný orgán finanční instituce se sídlem ve Washingtonu zorganizoval začátkem února vůbec první zasedání na dané téma. „Islámské bankovnictví rychle roste na objemu a komplexnosti. Zároveň představuje výzvu pro dozorčí orgány a centrální banky,“ uvedl MMF v tiskové zprávě.
Šaría bankovnictví lze dnes najít ve více než 60 zemích po celém světě. Podle MMF bude do budoucna stoupat jak jeho role v globální bankovní komunitě, tak s ním spojená rizika - zejména začlenění islámských finančních pravidel.
