Nejlépe si podle studie, kterou zveřejnila americká CNBC, vedla východní Evropa, kde ženy tvoří 38 procent vyššího managementu a jen devět procent firem nemá ve vedení žádnou zástupkyni něžného pohlaví. Podle autorů dokumentu z Grant Thornton je to také díky komunistické minulosti zdejšího regionu, kdy se ženy po několik desetiletí stavěly jako mužům rovné.
Ženám se v Česku nepřidává. Méně než muži berou i šéfky či programátorky |
Jedinou zemí, kde se na vedení všech zkoumaných firem podílejí obě pohlaví, je podle studie Rusko.
Podíl společností, které do svého čela nepustily žádnou ženu, se meziročně zvýšil o procentní bod na 34 procent. Rozvojové země z asijsko-tichomořského regionu v tomto ukazateli vedou s šokujícími 54 procenty. Ženy se tu podílejí na vedení jen 13 procent firem. Pro srovnání, v USA nemají ženy zastoupení v managementu třetiny společností.
Kvůli geopolitické a makroekonomické nejistotě klesá genderová vyrovnanost na žebříčku priorit jednotlivých firem. „Jejich šéfové řeší snižování nákladů a udržení kvalitních lidí. Spravedlivé zastoupení pohlaví se posouvá z priority „je třeba mít“ na „bylo by fajn mít“,“ domnívají se autoři studie.
O problematice se nyní začalo víc mluvit poté, co se na světlo dostala obvinění z údajného sexuální obtěžování v moderních firmách Uber či Tesla (psali jsme zde).
Platové rozdíly zůstávají
Ačkoli východoevropské země se nebojí nechat se vést ženami, přetrvávají tu rozdíly v odměňování. Podle analýzy mezinárodního portálu Paylab.com, který je v ČR reprezentován značkou Platy.cz, ženy vydělávají na stejných pozicích v jednotlivých zemích střední a východní Evropy v průměru o dvě procenta až jedenáct procent méně než muži. V České republice je to osmiprocentní rozdíl. Nerovnosti jsou největší u administrativních pozic.
Navíc všechny měsíční příjmy žen a mužů v jednotlivých zemích se liší mnohem markantněji než mzdy na jednotlivých pozicích. Největší disproporce mezi muži a ženami jsou v Estonsku a ve všech zemích Visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Nejmenší celkové platové rozdíly jsou v balkánských zemích. Tyto rozdíly jsou dlouhodobé a ve většině zemí meziročně neklesají. „Do velké míry to souvisí se skladbou a orientací hospodářství, ale také s pracovními pozicemi, které jsou na trhu žádané, a kde jsou v různém poměru zastoupena obě pohlaví. Zde můžeme říci, že balkánské země jsou v otázce odměňování více rovnostářské,“ říká Zuzana Lincová, country manažerka portálů Profesia.cz a Platy.cz.
V Česku ženy všeobecně vydělávají o 23 procent méně než muži. Do velké míry je to způsobené tím, že ženy mají větší podíl pracovních úvazků v odvětvích a na pozicích, kde se celkově vydělává méně. Častěji se jich také týká kariérní pauza, a v porovnání s muži mají také menší zastoupení ve vyšších řídících funkcích.
Platové rozdíly jsou nejmenší na začátku kariéry
Ženy a muži mají po skončení školy většinou vyrovnané možnosti, ale muži jsou mnohem asertivnější při vyjednávání o výši platů a jejich platové požadavky jsou ve srovnání se ženami vyšší. Z analýzy Paylab vyplývá, že muži v České republice mají při hledání práce v otázce platu všeobecně o 18 procent vyšší očekávání. Pokud například žena akceptuje mzdu na úrovni 27 tisíc korun hrubého a muž si na stejné pozici vyjedná ohodnocení vyšší o deset procent, za rok si vydělá o 32 400 korun více než žena, což je zhruba další měsíční plat navíc.
Platové rozdíly mezi muži a ženami ve stejném stáří se časem zvětšují. „Paradoxní je, že ve věku, kdy ženy nejvíce vydělávají, tedy mezi 35 až 44 lety, je mezi pohlavími i největší platová propast,“ podotýká Lincová. Podle ní to do velké míry souvisí s tím, že ženy kvůli mateřství přerušují kariéru, což velmi výrazně ovlivňuje i jejich plat, pokud se do pracovního procesu vrací po delším období. Muži stejného věku získávají platový náskok, který už ženy těžko dohánějí.
