Českým drahám (ČD) se v minulosti podařilo zablokovat téměř všechny pokusy o soutěže na provoz dálkových vlaků tak, že mezi rychlíky placené ze státních peněz pronikl letos jediný dopravce: GW Train Regio mezi Plzní a Mostem. Teď je však čeká tvrdší boj o udržení byznysu.
Podle čtvrtého železničního balíčku, se kterým přišla Evropská komise a který je již platný, skončí možnost zadání smluv jednomu dopravci bez soutěže v roce 2023, do roku 2033 musí skončit všechny nevysoutěžené smlouvy. Takové kontrakty tvoří drtivou většinu byznysu ČD.
Radikální soukromníci
Vláda už minulý týden schválila plán soutěží na několik rychlíkových linek. Nechá tak ČD obhájit na trhu cenu, za kterou státu své služby nabízejí. Jenže v roce 2019 skončí dosavadní desetileté smlouvy a většinu spojů bude muset ministerstvo dopravy a kraje objednat znovu. Soutěže nestihnou, budou je muset zadat opět přímo.
Ministerstvo kvůli tomu čelí velké kritice alternativních dopravců. Na úterním jednání tripartity představilo nový materiál, v kterém řeší budoucnost soutěží a který vychází soukromníkům více vstříc. Přímo zadání totiž mohou soukromníci zablokovat tím, že podají sami na některé linky alternativní nabídku.
Jedna jízdenka pro všechnyNovinkou od roku 2019, která by mohla do vlaků přilákat více lidí, má být i dohoda o vzájemném uznávání jízdenek mezi dopravci, na které ministerstvo pracuje. Součástí by mohla být i síťová roční jízdenka. „Usilujeme o to, aby se systém tarifní integrace spustil ke konci roku 2019, kdy končí většina dosavadních smluv o veřejných službách v železniční dopravě. V rámci volitelných součástí systému se uvažuje také o zřízení celosíťové roční jízdenky,“ řekl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. |
„V takovém případě je nutné se nabídkou zabývat a zvážit, zda nevede k efektivnějšímu zajištění předmětných veřejných služeb,“ uvádí se v materiálu. Podle této logiky by měly stát a kraje dát přednost v případě lepší nabídky jinému dopravci. I bez soutěže. Ušetřené peníze mohou sloužit k objednání dalších spojů.
Pokud přijde státu alternativní nabídka na provoz některé rychlíkové linky, počítá materiál s tím, že buď stát či kraje vypíší na trasu soutěž, nebo může uzavřít smlouvu přímo na základě neformálního výběru mezi jednotlivými nabídkami dopravců.
Odboráři jsou proti
Dlouhodobé smlouvy umožnily ČD investovat, vozový park se výrazně proměnil k lepšímu a počty cestujících ve vlacích stoupají. Proti otevírání trhu jsou hlavně odboráři. „Nikdo neříká, co bude s investicemi do ČD, které tu v posledních letech byly,“ říká Vladimír Vokoun z Odborového sdružení železničářů. České dráhy se k materiály nevyjádřily. Teoreticky může nastat ale situace, že po roce 2033 nebudou jezdit v Česku s jediným vlakem v závazku veřejné služby.
Soukromí dopravci takový krok vítají, nejraději by však měli už v roce 2023 všude vysoutěženo. „Při transparentním posouzení všech nabídek od všech dopravců, tedy ČD i soukromých, můžeme mít už v roce 2023 v celé republice stejně kvalitní služby jako na lince Praha - Ostrava,“ míní šéf Leo Express Peter Köhler a varuje: „Jinak stát svou nerozhodností ostatní dopravce zlikviduje a daňoví poplatníci tak budou dál zbytečně hradit to, co může uhradit soukromý sektor.“
Nejdůležitější trasy si počkají
To se ale za současného stavu nejeví jako příliš reálné. Ministerstvo chce trh otevírat postupně, každý rok chce proto přijít s balíkem několika soutěží. Plán se netýká trasy Praha - Ostrava, kde už stát vlaky neobjednává a kde o zákazníky bojují tři dopravci.
Podle aktuální verze má stát začít ještě letos soutěžit provoz rychlíků z Liberce do Pardubic a Ústí nad Labem, následovat má trať Praha - Hradec Králové. Silné trasy Praha - Brno nebo Praha - Ústí nad Labem mají jít do soutěží až za deset let.
Pro silně zadlužené ČD jde o klíčové rozhodnutí, které může ovlivnit jejich budoucnost. Platby od státu a krajů tvoří dvě třetiny jejich tržeb. Ministerstvo dopravy je přitom samo v situaci, kdy ČD ovládá a současně má na starost i liberalizaci celého trhu.
