Jsou v každém kraji kromě Prahy. Někde roztroušená reprezentují jednotlivé obce, jinde tvoří souvislejší plochy. Bílých míst českého internetu - tedy oblastí, kde není k dispozici a ani se neplánuje internetové připojení s rychlostí stahovací alespoň 30 Mbit/s, je docela dost.
V ideálním případě by tato bílá místa měla do pár let z mapy České republiky zmizet. Každý by tak měl mít možnost přehrávat on-line video ve vysokém rozlišení nebo rychle stahovat soubory z internetových úložišť. Rychlý a stabilní internet má být základem pro budoucnost, kde se očekává nárůst počtu připojených zařízení v domácnosti v souvislosti s takzvaným internetem věcí. Nebo rozšíření práce z domova.
Co se stihne za dva roky?
S touto vizí už v roce 2020 počítá plán ministerstva průmyslu a obchodu. O její naplnění se má postarat hlavně 11,5 miliardy korun, které jsou z evropských peněz vyčleněny pro poskytovatele internetu. Ti pak začnou natahovat infrastrukturu do míst, kde dnes nepůsobí, protože se jim to komerčně nevyplatí. Podobně jako jiné známé velké dotační projekty, provázejí i tento od začátku pochybnosti.
První překážkou je prostý fakt, že ministerstvo průmyslu poté, co se o balík peněz dlouho přetahovalo s resortem vnitra (psali jsme třeba zde), vypsalo výzvu pozdě, a tak hrozí, že se nejen do plánovaných tří let nepodaří infrastrukturu dokončit, ale ani na ni vyčerpat dotaci. Ta by se musela vracet.
Mapa předpokládaného zasíťování vysokorychlostním internetem ke konci roku 2018. Je založena na dotazování jednotlivých poskytovatelů.
A i když je už výzva vypsaná, podávat žádosti budou firmy moci až od 26. dubna. Do té doby se ještě musí změnit výběrová kritéria. Ta aktuální totiž obsahují pasáž o tom, že v každé vymezené oblasti může získat dotaci jen jeden poskytovatel. To by nahrávalo velkým firmám na úkor těch menších lokálních. „Poskytovatel (dotace, pozn. red.) se rozhodl přistoupit k úpravě výběrových kritérií,“ reaguje ministerstvo průmyslu na kritiku menších poskytovatelů připojení v průvodní zprávě k dotační výzvě vypsané minulý pátek.
Vylidňování venkova mají zastavit dotované prodejny, úvěry i internet |
Jakub Rejzek z ISP Alliance sdružující malé poskytovatele připojení je sice k ministerstvu poměrně kritický, ale zároveň hovoří o „mírném optimismu“. Co to znamená? „Lokální hráči by tak mohli na dotace dosáhnout a síť rozšířit. Budou na to mít něco málo přes dva roky, což je vzhledem k velkému počtu byrokratických překážek málo a žádná dotace tomu nepomůže,“ hodnotí.
Velké infrastrukturní firmy, jako jsou Cetin nebo T-Mobile, zatím nechtěly výzvu a svou účast v programu komentovat.
30 Mbit/s má dnes málokdo
Paradoxně se také může stát, že nejodlehlejší vesnice budou mít brzy lepší možnost připojení k internetu než některé lépe dostupné oblasti. Ministerstvo totiž vypracovalo na základě dat z Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) dvě mapy.
Bílá místa, na která půjde čerpat dotace, jsou totiž odvozena od mapy, jež ukazuje předpokládanou síť na konci roku 2018. Ta je celkově výrazně tmavší (tedy zasíťovanější), než by podle reálných dat ke konci roku 2015 byla.
Klíčová mapa totiž čerpá údaje z dotazníku mezi poskytovateli připojení, kteří své plány mohli schválně nadsadit. I pouhý nezávazný slib totiž znamenal, že dané území nebude k dispozici pro dotovanou konkurenci. Později během roku by však měly ČTÚ a ministerstvo plány a jejich plnění překontrolovat a případně nevyčerpané či zbylé peníze přesunout na výzvu, která zadotuje i území, jež zšedla či zčernala jen díky slibům.
Mapa tzv. intervenčních oblastí. Tedy oblastí, ve kterých chybí (a neplánuje se) vysokorychlostní internetové připojení a lze na jeho dobudování čerpat dotaci.
Jaká je dnes reálná situace s rychlostmi připojení v českých domácnostech, ukázalo měření Seznam.cz z loňského srpna. Podle něj mají reálně internet o rychlosti 30 Mbit/s jen dvě procenta přípojek. Medián rychlosti byl naměřen na hodnotě 3,86Mbit/s, tedy osmkrát níže, než je rychlost, na kterou cílí podpora.
Asociace chce pro venkov i dotace na provoz
Na rychlý internet nečekají jen domácnosti. Velkým tématem je i pro průmyslníky. Ti potřebují stabilní a rychlé připojení k přechodu na takzvaný Průmysl 4.0, který se vyznačuje digitalizací výroby, odesíláním dat do cloudu a komunikací jednotlivých strojů navzájem.
„Věřím, že pro čtvrtou průmyslovou revoluci bude internet stejně důležitý, jako byly silnice a železnice pro tu první,“ říká viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar.
Hodně k zasíťování venkova vzhlíží i v Asociaci malých a středních podniků (AMSP). „Na úrovni těch méně rozvinutých obcí se většinou řeší i problém, aby tam vůbec nějaká možnost připojení k internetu byla,” říká šéf AMSP Karel Havlíček. Podle něj by měl internet do budoucna zajistit, aby například podnikatel nemusel jezdit s každým papírem na úřad, ale aby se státní správou komunikoval jen elektronicky.
Kromě již vypsané výzvy na „natažení kabelů“ zároveň AMSP usiluje i o zřízení dotace, díky které by si firmy sídlící v těch nejméně rozvinutých obcích mohly požádat o příspěvek na poplatek za internet. „Uvažujeme třeba o dotaci ve výši tři sta korun měsíčně, která by pokryla celý nebo skoro celý měsíční účet za internet. Může se to zdát jako málo, ale podnikatelé na venkově často počítají každou korunu,“ říká Havlíček.
