Trumpova administrativa hovoří o největší změně v daňovém systému od dob prezidenta Ronalda Reagana. Plán zahrnuje snížení daně z firemních zisků z 35 na 15 procent i nižší zdanění jednotlivců na 35 procent ze současných 39,6 procenta a zdvojnásobení daňového odpočtu u některých manželských párů.
Trumpova daňová reforma je neúplný nástřel, říká ekonom Švejnar |
Trumpův daňový nástřel však příliš nadšení nevyvolává. „Není jasné, jak toto snížení daňových příjmů bude hrazeno, a mnozí nezávislí experti a kongresmani z obou politických stran se domnívají, že reforma zvýší schodek vládních financí a postupně tudíž i zadlužení USA,“ uvedl pro iDNES.cz Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity, který působí i v pražském institutu CERGE-EI. Přitom USA už dluží jeden celoroční výkon své ekonomiky – 107 procent HDP.
Příliš vzdálené odhady
Americká Komise pro zodpovědný federální rozpočet spočítala, že Trumpovy daňové škrty by v následujících deseti letech vedly k výpadku ve veřejných financích v objemu třech až sedmi bilionů dolarů (75 až 174 bilionů korun).
Přesněji to podle ekonomů nejde, protože z Trumpova nástinu není zatím jasné, jak chce šéf Bílého domu nastavit daňová pásma pro většinu jednotlivců a rodin. Jenom uvedené snížení daně právnických osob z 35 na 15 procent by podle think-tanku Tax Foundation vedlo k díře v rozpočtu v objemu 2,2 bilionu dolarů.
Ministr financí Steven Mnuchin tvrdí, že Trumpův plán „za sebe zaplatí hospodářským růstem“. Ten má nastartovat právě masivní snížení firemních daní. S pozitivním efektem počítá i Švejnar, dodává však, že ani zdaleka nepokryje růst deficitu.
„Odhaduji, že by americký ekonomický růst musel dlouhodobě stoupnout na tři až čtyři procenta,“ řekl Švejnar. To je však nepravděpodobné. Loni americká ekonomika rostla tempem 1,6 procenta, což bylo nejméně od roku 2011.
Dostaneme americké peníze zpátky do země. Ale jak?
Trump také dle Mnuchina navrhuje, aby mohly firmy přesouvat zisky ze zahraničí do USA s výrazně nižší daňovou sazbou než současných 35 procent. Výši nové sazby pro repatriaci zisků však neupřesnil.
Americké firmy drží podle agentury Reuters v zahraničí zisky v objemu kolem 2,6 bilionu dolarů (64 bilionů korun), aby se vysokému zdanění vyhnuly. To by sice výpadek na příjmové straně částečně vykrylo, ale ani podnikatelé nejsou z Trumpova návrhu příliš nadšení. Stejně jako ekonomům jim totiž kromě výše sazby v Trumpově plánu chybí postup, jak chce škrty na daních prosadit.
Minimálně jednu páku, jak zvýšit rozpočtové příjmy, Trumpův plán má. Navrhuje zrušení federální slevy na dani, kterou jednotlivci odvedli na lokální i státní úrovni. Podle washingtonské organizace Tax Policy Center by tak do státního rozpočtu v následujících deseti letech mohlo přitéct až 1,3 bilionu dolarů. Ale to stačit nebude.
Reforma nového šéfa Bílého domu proto zatím srovnání se vzorem z 80. let nesnese. Zatímco první náčrt Reaganovy vize byl třísvazkový spis o více než pěti stech stranách, Trumpův plán se vešel do zhruba 250 slov. Americký prezident vkládá do daňové reformy obrovské naděje. Klíčové bude, jak se k ní postaví Kongres, který má již nyní výhrady – a to jde jen o nástřel. Jen jednu věc totiž republikánští kongresmani nesnášejí víc než vysoké daně – vysoké dluhy.
