Trump opakovaně kritizoval v rámci své agendy „Zaměstnej Američana“ množství udělovaných víz H-1B, které umožňuje technologickým firmám dočasně zaměstnat zahraniční pracovníky ve specializovaných profesích.
Využívají ho firmy jako indická konzultační společnost Infosys, či americké technologické firmy Microsoft, Google a Amazon. A ty si už v minulosti stěžovaly, že horní hranice 85 tisíc udělených víz ročně je příliš nízká. Firmy obvykle příděl vyčerpaly během pár dní. Podle Trumpa ale při využívání programu docházelo k velkým podvodům.
Téměř polovinu všech těchto víz, která jsou odlišná od přistěhovaleckých víz, využili v roce 2015 Indové, následováni Kanaďany, Číňany a Mexičany.
Pokud Trump své plány omezit počet vysoce kvalifikovaných migrantů, prosadí, mohlo by na tom paradoxně vydělat právě Mexiko, píše britský deník Financial Times. Zatímco některé velké technologické firmy uvažují o přesunu svých částí do Kanady, firmy z oboru technologických služeb se dívají především jižním směrem.
V Mexiku stejně jako ve Státech nebo doma
Mexiko už v hledáčku firem z oblasti IT služeb nějakou dobu je. Podle výzkumné firmy HFS Research už obrat firem v tomto odvětví v Mexiku dosáhl 20 miliard dolarů. A čeká se, že poroste ročně patnáctiprocentním tempem, tedy rychleji než například v Indii. Klienti z USA oceňují podobnou časovou zónu, relativně snadnou dostupnost a dobré technologické vybavení.
Například jedna z největších indických firem z oboru IT služeb Tech Mahindra chce zdvojnásobit počet svých pracovníků v Mexiku, pokud americká administrativa přístup k H-1B vízum ztíží. Podobný cíl mají i další firmy, jako třeba švýcarský Luxoft.
A jednotlivé mexické státy se snaží dělat vše proto, aby technologické firmy přitáhly. „S mexickým konzulátem dáváme dohromady strategii, aby lidé mohli pracovat v Jalisku, jako kdyby byli v Silicon Valley nebo ve svých domovských zemích,“ říká ministr pro inovace mexického státu Jalisco Aristóteles Sandoval.
Vedle míst blízko hranice se právě Jalisco a jeho hlavní město Guadalajara stává pro technologické firmy magnetem. Působí tu například rychle rostoucí pobočka společnosti Wizeline, která vyrábí software pro firmy jako News Corp či GlaxoSmithKline.
„Každá společnost potřebuje upravovat software a v USA není dostatek softwarových vývojářů, takže se musíme poohlédnout jinde. Víza H-1B představovala příznivou imigrační politiku, ale pokud se to změní, lidé potřebujé plán B nebo C,“ říká šéf Wizeline Bismarck Lepe.
