V nejvyšší politice je Macron stále nováčkem. Z někdejšího ministra hospodářství v socialistické vládě Françoise Hollanda se během několika měsíců stal zakladatel hnutí En Marche! (Vpřed!) a v neděli také nový francouzský prezident. Stopy Macronovy politické nezkušenosti byly patrné v průběhu celé kampaně a vyvrcholily bujarými oslavami po oznámení výsledků prvního kola voleb (více čtěte zde).
Macron ovládl prezidentské volby. Budu vás chránit, slíbil Francouzům |
Centristický kandidát se však ze svých chyb poučil. Stačí se podívat na jeho první povolební televizní vystoupení. Umírněnost, vážná tvář a jasně formulované sliby adresované francouzskému lidu. Macron vyjádřil odhodlání spojit společnost rozdělenou migrací i terorismem. A voličům krajní pravice nabídl slova pochopení a závazek, že na konci jeho mandátu nebudou muset sahat po politických extrémech.
Plány historicky nejmladšího prezidenta Francie jsou smělé a jeho rozvrh na následující týdny více než naplněný. Už v neděli má oficiálně převzít Elysejský palác od dosluhujícího Hollanda. Následně se chystá vyrazit na první zahraniční cestu – v Německu se má sejít s kancléřkou Angelou Merkelovou. Diplomatické styky přitom budou pro Macrona zřejmě oříškem, mnoho zkušeností s nimi zatím nemá.
Boj o parlament a funkční koalici
Aktuálně však budoucí prezident řeší spíše tuzemské starosti. Už za měsíc, 10. a 17. června, čekají Francii volby do Národního shromáždění, tedy dolní komory parlamentu. Bez podpory parlamentní většiny může přitom hlava státu přijít o podstatnou část pravomocí. Macron se bude ve volbách snažit uspět se svým hnutím Vpřed!, které se již stalo regulérní stranou pod názvem La République en marche (Republika na pochodu).
Strana chce postavit kandidáty ve všech 577 volebních obvodech, informovala agentura AP. Macron slíbil, že polovina kandidátů by měla vzejít z politických nováčků, což může být podle politologů dvojsečná zbraň. Na jednu stranu nejsou zatíženi žádnými skandály nebo nesplněnými předvolebními sliby, na stranu druhou je však voliči nebudou znát. Podle Macrona by navíc měly tvořit polovinu kandidátů ženy. Kandidátky strana zveřejní ve čtvrtek.
Už příští týden by měl Macron oznámit také jméno případného budoucího premiéra. Adeptem by mohl být někdejší francouzský socialistický premiér Manuel Valls, který v úterý v rozhovoru pro RTL prohlásil, že se chystá ucházet o místo na kandidátce nové strany. Macron sám se členství ve straně po oznámení výsledků voleb vzdal.
Podle průzkumů má La République en marche šanci stát se nejsilnějším parlamentním uskupením. K prosazení klíčových reforem však bude muset získat většinu křesel, což je zatím nepravděpodobné, nebo přesvědčit ke spolupráci některou z tradičních stran. Skládání případné koalice může být ovšem po bouřlivých prezidentských volbách komplikované.
Dobře pro Česko i EU, vítají čeští politici Macronův triumf |
Tradiční strany totiž utrpěly nevídaný debakl, když jejich kandidáti vypadli hned v prvním kole. François Fillon kandidující za republikány skončil na třetím místě, kandidát socialistů Benoît Hamon se umístil s velkým odstupem pátý. Republikáni i socialisté tak nyní stojí před dilematem – bojovat s Macronem, nebo se k němu připojit?
Vlivný konzervativec Bruno Le Maire, který sloužil na ministerských postech pod Jacquesem Chiracem a Nicolasem Sarkozym, už oznámil, že chce být součástí „prezidentské většiny“. Tvrdí, že s Macronem jsou si ideologicky velmi blízko. Oficiální rétorika republikánů je však jiná. Strana našla nového dočasného lídra ve starostovi města Troyes François Baroinovi, jehož úkolem je nyní zabránit rozpadu republikánů, získat parlamentní většinu a prosadit se ideálně na místo premiéra.
Strach z Le Penové v opozici
Nevole republikánů podílet se na vládě s Macronovým hnutím má však kromě mocenských choutek ještě jiný důvod. Baroin tvrdí, že pokud by strana podpořila Macrona, role hlavní opoziční síly by připadla Národní frontě Marine Le Penové. Vůdkyně krajní pravice byla sice Macronem v prezidentském klání přesvědčivě poražena, přesto dokázala získat podporu významné části voličů.
Názorová rozštěpenost republikánů po volbách je zjevná. Republikánský senátor a starosta města Angers pro server Politico uvedl, že strana by se měla přidat k Macronovi s cílem reformovat Francii. „Máme tady 39letého prezidenta, obě velké strany selhaly, Francouzi chtějí změnu a touží po tom, aby Macron uspěl. Navíc se jedná o poslední šanci pro Francii. Pokud Macron nesplní sliby, příště vyhraje Národní fronta. Musíme mu pomoct,“ tvrdí.
KOMENTÁŘ: Macronovo vítězství stojí na vratkých základech |
O mnoho jasnější není ani situace v táboře socialistů. Někteří členové partaje považují spolupráci s Macronem za jediné možné východisko z politické krize. Poražený prezidentský kandidát Hamon vidí ovšem situaci jinak. Prosazuje spojení levicových politických uskupení do aliance, v níž by zasedli také Zelení, komunisté či krajně levicový Jean-Luc Mélenchon, jenž v prezidentských volbách dosáhl na čtvrté místo.
Hamon navíc ve středu oznámil, že založí nadstranické občanské hnutí sdružující příznivce levice. Smyslem hnutí bude snaha o obrození levice, řekl Hamon v rozhovoru s rozhlasovou stanicí France Inter. Dodal však, že nové hnutí vznikne 1. července, tedy až po červnových parlamentních volbách. Podle deníku Le Monde není zatím jasné, zda Hamon opustí svou skomírající a rozdělenou Socialistickou stranu, za kterou kandidoval.
Macrona tak čeká s příchodem do Elysejského paláce velká výzva. Během jediného měsíce potřebuje získat co největší podporu u voličů, aby mohl následně zastřešit koaliční vyjednávání svého hnutí s dalšími stranami a zajistit si oporu ze strany poslanců. Zatím se však zdá, že osud Francie spočine spíše v rukách rozhádaných republikánů a socialistů, kteří mohou zvolit cestu pozitivní spolupráce, ale i neproduktivní kohabitace (více zde).
