Například v Praze nastupuje na víceletá gymnázia až 30 procent dětí. Vicepremiér to řekl na Setkání lídrů českého exportu 2017. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků na českém trhu práce podle exportérů negativně ovlivňuje vývozní výkonnost tuzemských firem.
„Zatím je to spíš tak, že si každý studuje, co ho baví, a často nemyslí na to, co ho bude dobře živit,“ řekl Bělobrádek. Podle něj je evidentní, že v ČR máme problém v oblasti školství a vzdělávání, který se potom promítá na trhu práce.
Vymést gymnázia
Studentům roste sebevědomí, za patnáct hrubého už pracovat nechtějí |
Podle generálního ředitele Cooper-Standard Automotive ČR Jana Baraka je stav českého školství katastrofální, většina škol je špatně dimenzovaná. „Nabídka vzdělávání umožňuje dětem unikat k pseudovzdělání, které později devalvuje. Potřebujeme ty děti, jejichž intelektuální potenciál nemá na to, aby dělaly tyhle školy (gymnázia), dostat tam, kam patří, totiž do odborného (učňovského) vzdělávání,“ dodal Barak. Budoucí vláda by podle něj měla „vymést gymnázia“ a dát podporu technickým školám.
Bělobrádek si nemyslí, že zrušením půlky gymnázií bude dost dělníků do výroby. Předimenzovaná jsou podle něj určitě víceletá gymnázia, která vysávají děti ze základních škol a tím snižují úroveň některých základních škol. „V běžné populaci by mělo být, že pouze osm procent dětí by mělo nastupovat na víceletá gymnázia, v Praze je to až 30 procent,“ uvedl Bělobrádek.
Podle šéfa společnosti Brano Group Pavla Juříčka je například v Německu povoleno, aby na víceletá gymnázia nastoupilo maximálně pět procent dětí v ročníku.
Úroveň studenta se pozná podle kraje
Nedostatek pracovníků v některých oborech je dán i demografickým deficitem, protože se rodí méně dětí. Podle vicepremiéra Bělobrádka je také potřeba reforma středního školství, které patří pod kraje, a to z hlediska kapacit a zaměření.
Absolventi jsou nepoužitelní. U strojů stojí číšníci, stěžují si firmy |
„Dneska vám děkani řeknou, že podle toho z kterého kraje přicházejí studenti na vysokou školu, poznají - podle jejich úrovně - z kterého kraje přicházejí,“ dodal. Vytíženost krajských škol je zhruba 60 procent, protože školy rušit a slučovat je velmi obtížné.
Vicepremiér také dodal, že si nemyslí, že je možné udělat školství, které bude na zadání schopno vyprodukovat tolik dělníků a tolik personálu, který bude přesně korespondovat s potřebami průmyslových podniků.
