Ačkoli vedení hnutí, které do voleb vstupuje pod novým názvem Republika na pochodu (La Republique en Marche), slíbilo, že postaví kandidáty do všech 577 volebních obvodů, ve čtvrtek jich zatím představilo jen 428.
Tajemník hnutí Richard Ferrand oznámil, že je mezi nimi 214 mužů a stejný počet žen, 52 procent kandidátů navíc pochází z občanské společnosti a s politickou funkcí dosud nemá zkušenosti.
„Důvodem vzniku hnutí Vpřed (původní název hnutí, francouzsky En Marche, pozn. red.) je znovuzaložení francouzského politického života,“ prohlásil Ferrand s tím, že vybraní kandidáti budou během červnových voleb reprezentovat „návrat občanů do srdce politiky“.
Kdo bude kandidovat?Macronovo hnutí už dříve oznámilo, že by polovinu kandidátů do dolní komory Národního shromáždění měli tvořit političtí začátečníci, polovinu kandidátů by navíc měly tvořit ženy. Hnutí oznámilo, že se o místo na kandidátce ucházelo 19 000 lidí, z nichž 71 procent byli muži. Průměrný věk kandidátů je 46 let. Je mezi nimi 24 současných poslanců. Nominaci nezískal expremiér Manuel Valls. Ten nedávno oznámil, že Macronovu stranu před volbami posílí a že jeho dosavadní Socialistická strana je „mrtvá". Už v úterý ale předseda nominačního výboru strany Jean-Paul Delevoye prohlásil, že Valls nesplňuje stranická kritéria, protože má za sebou už tři poslanecké mandáty. Macronovo hnutí proti němu nicméně nepostaví žádného svého kandidáta. |
Hnutí podle něj vybíralo z 19 000 přihlášek. Mezi uchazeči o poslanecký mandát jsou mimo jiné studenti, nezaměstnaní, obchodní ředitelé, zemědělci i bývalá toreádorka.
Na seznamu nemáme co dělat, stěžují si „kandidáti“
Krátce po zveřejnění jmen kandidátů se ovšem ukázalo, že se na seznam dostalo i několik lidí, kteří podle svých slov s Macronovým hnutím nemají nic společného.
Jsou mezi nimi například prezident rugbyového klubu Toulonnais Mourad Boudjellal, který pro deník Le Monde uvedl, že „není žádným kandidátem“, nebo socialistický poslanec François Pupponi, který podle svých slov o místo na kandidátce nikdy nežádal a o poslanecké křeslo se opět plánuje ucházet jako socialista.
Na seznamu kandidátů se objevilo i jméno poslance Demokratického hnutí (MoDem) Thierryho Roberta, který byl loni odsouzen za hanobení svých politických oponentů. Hnutí přitom deklarovalo, že se na jeho kandidátku nedostane nikdo se záznamem v trestním rejstříku, připomíná server The Local, a zařazení Roberta nyní označilo za omyl.
Velký problém pro Macrona představuje také kritika jeho spojence a předsedy centristického MoDem Françoise Bayroua. Právě jejich spojenectví bylo důležité během Macronovy kandidatury na prezidenta a Bayrou předpokládal, že se na seznamu uchazečů objeví více jmen z jeho strany. Hnutí Republika na pochodu však podle něj seznam zveřejnilo bez jeho souhlasu. Macronův tým sice zdůraznil, že ještě jedná o zbylých 150 kandidátech, Bayrou ale na čtvrtek svolal schůzi členů jeho strany, aby seznam projednali.
Macrona čeká boj o budoucnost Francie, tradiční strany ochromují spory |
Ztrátu spojenců si přitom Macron před klíčovými volbami nemůže dovolit. Aby měl jako prezident šanci prosadit své reformy, bude potřebovat získat většinu křesel. To je však podle průzkumů zatím nepravděpodobné, a jeho hnutí tak zřejmě bude čekat bouřlivé vyjednávání o koalici s některou ze zavedených stran.
Otázkou zůstává, jak se k možnému spojenectví postaví republikáni a socialisté, kteří v prezidentských volbách utrpěli zdrcující porážku. Obě strany jsou rozštěpené a řada politiků spolupráci s Macronem odmítá. Bez podpory parlamentní většiny může přitom hlava státu přijít o podstatnou část pravomocí a jeho kompetence jsou omezeny jen na zahraniční a bezpečnostní politiku.
Problémy řeší i Národní fronta
Problémy však řeší i krajně pravicová Národní fronta (FN), které sice průzkumy přisuzují v 577členném parlamentu zisk jen 15 až 25 křesel, mohla by se však stát hlavní opoziční silou.
Podle francouzského tisku ve straně ve čtvrtek propukl ostrý spor o to, zda se má vzdát jednoho z hlavních bodů svého programu, kterým je opuštění eura a návrat franku.
Mnozí členové strany se totiž domnívají, že tato část programu mohla být příčinou volební porážky šéfky FN Le Penové. Místopředseda strany Florian Philippot pohrozil, že pokud by Národní fronta tento bod ze svého programu vyřadila, ze strany by odešel.
Politický důchod navíc oznámila neteř Le Penové Marion Maréchal-Le Penová, která přitahovala zejména mladé voliče. Sedmadvacetiletá politička, která byla nejmladší poslankyní Národního shromáždění, oznámila, že svůj mandát v červnu obhajovat nebude, protože se chce více věnovat své dceři.
