Vláda v pondělí projedná materiál Program rozvoje rychlých železničních spojení, kde ale zůstává nadále u některých nových tratích navržena rychlost 200 kilometrů v hodině. I po desítkách připomínek, které k materiálu na ministerstvo přišly.
Dvousetkilometrovou rychlost navrhuje ministerstvo dopravy u úseku Brno – Přerov. Odvolává se na studii proveditelnosti, kterou nechalo ministerstvo dopravy dříve provést. Její autoři přišli s takovou variantou, že vlaky po trati s navrženou maximální rychlostí 300 kilometrů v hodině by zvládly cestu mezi oběma městy pomaleji, než po trati dimenzovanou na 200 kilometrů v hodině. Zdánlivý fyzikální nesmysl způsobilo delší trasování.
„Jedná se tak o modernizaci stávající tratě na vyšší rychlost, která se ekonomicky ospravedlní i v případě nerealizace koncepce Rychlých spojení jako celku. V případě realizace koncepce Rychlých spojení se stane její nezbytnou provozní součástí,“ uvádí ministerstvo v materiálu.
Jenže v případě trasy Brno – Přerov nemá jít u rychlovlaků jen o spojení těchto dvou měst. I plány SŽDC počítají s tím, že má jít o jednu z částí budoucí rychlotrati Praha – Brno – Ostrava. To ale materiál naznačuje jen stručně.
„Dopravní simulací bylo ověřeno, že technické řešení této infrastruktury umožní provést dva páry expresního segmentu v relaci Ostrava - Brno, kde je modelově uvažováno s jejich prodloužení po VRT do Prahy. Řešení bude však ještě třeba prověřit z hlediska kapacitních požadavků uspořádání železniční stanice Přerov,“ uvádí materiál.
Podle poslance Martina Kolovratníka (ANO) by mělo být poslanecké usnesení závazné.
„Pokud tedy ministerstvo dopravy začne pracovat v některém úseku s nižší rychlostí, bude to muset Sněmovně patřičně zdůvodnit. Jinak by došlo k porušení usnesení Sněmovny,“ řekl Kolovratník. Podle něj musí být hlavní trasa Praha - Brno - Ostrava nejdříve prozkoumána v nejvyšší možné rychlosti nad 300 kilometrů v hodině jako celek. „Teprve ve druhém kroku můžeme přistupovat ke kompromisům a vést odbornou debatu o případném snížení rychlosti, pokud to někde bude potřeba,“ dodal.
Problém s materiálem mají přitom nejen poslanci, ale i zastánci vysokorychlostních tratí. Modernizace tratě Brno - Přerov může být nanejvýš prvním krokem k lepšímu, dlouhodobě bude ale nutné postavit plnohodnotnou vysokorychlostní trať z Ostravy až do Brna,“ řekl Tomáš Záruba z Centra pro efektivní dopravu.
Problém s dvoustovkou na této trase měla v připomínkách například Hospodářská komora, která vyžadovala v tomto případě vymazat spojení „vysokou rychlost 200 km/h“, protože do 200 km/h není v Evropské unii trať považována za vysokorychlostní. Materiál označila Hospodářská komora v některých oblastech za příliš autoritativní.
Materiál je jedním z mnoha dalších, které na téma vysokorychlostních tratí vznikl. V Česku se o nich dosud stále jen hlavně mluví.
Francouzi letos otevřeli další stovky kilometrů tratí pro rychlovlaky TGV:
5. března 2017 |
