„S okamžitou platností ruším jednostrannou dohodu předchozí administrativy s Kubou,“ pronesl americký prezident v pátek v hotelu v Miami na Floridě pojmenovaném po Američany vedené invazi v Zátoce sviní. Zatím to ale vypadá, že Trumpova slova byla spíše symbolická (více o Trumpově vyjádření čtěte zde).
„Rozsah nové politiky směrem ke Kubě bude znám v nejbližších dnech. Již teď je ale jasné, že nejde o úplné překopání Obamových slibů,“ řekl iDNES.cz spisovatel z Havany Orlando Luis Pardo Lazo.
KOMENTÁŘ: Obamův baseball s embargem končí. Vyhrávají skoro všichni |
Vztahy mezi Kubou a USA se začaly normalizovat před dvěma lety. Obamova administrativa povolila americkým firmám na ostrově podnikat. Téměř všechny byznysové aktivity do té doby podléhaly obchodnímu embargu, které Washington na Kubu uvalil po znárodnění amerických firem režimem Fidela Castra.
Kubánci mohou nyní běžně cestovat do USA, od roku 2015 mají i lepší přístup k internetu. Díky americkým firmám se na ostrově zlepšila telekomunikační infrastruktura. Pro Laza a další Kubánce se s novým přístupem Washingtonu k Havaně jejich život příliš nezmění.
Armádně-podnikatelský moloch
Trumpovo rozhodnutí se ale dotkne amerických firem, které mají obchodní styky s kubánským konglomerátem Grupo de Administracion Empresarial (GAESA). Armádou ovládaný státní moloch kontroluje velkou část tamní ekonomiky a je pro režim zcela klíčový.
GAESA drží pod palcem téměř všechny kubánské obchody a zisky mu plynou i z 57 místních hotelů. Trumpův plán počítá s tím, že americké ministerstvo zahraničí vydá seznam zapovězených kubánských podniků, které mají vazby na tamní režim. Těm by se měli vyhnout i američtí turisté, kteří do země vycestují.
Kubu loni navštívily 4 miliony turistů, z toho 284 tisíc z nich mělo americký pas - o 74 procent více než v roce 2015. Za strmým počtu amerických návštěvníků stojí Obamova administrativa, která uvolnila pravidla pro cestování na ostrov. Turistický ruch představuje 10 procent HDP celé země.
I když to budou mít Američané nyní s návštěvou země těžší, nadále budou moci využívat individuální hotelové služby jako například internetovou platformu Airbnb. Jenom ta na ostrově ročně Kubáncům vydělá 40 milionů dolarů.
Trumpova administrativa doufá, že díky novým restrikcím přesměruje tok peněz přímo do kapes běžných Kubánců. O americké peníze by tak měl přijít především tamní režim.
Kapitalismus může počkat
Většina místních je ale vůči Trumpově strategii skeptická. „Americké peníze jsou americké peníze a USA mají plné právo rozhodnout se, kam potečou. Dolary změnu politického režimu nepřinesou, protože klasické firmy na Kubě stejně nejsou,“ říká Lazo.
Podobného názoru je i exulant Silvio Canto, který poskytuje konzultace firmám podnikajícím na Kubě. „Na stávajících smlouvách se nic nezmění. Obchod bude pokračovat dál,“ míní Canto. Na seznamu zakázaných entit se navíc vůbec neobjeví letiště a přístavy, takže výletní lodě i aerolinky si nadále přijdou na své.
„Kubánský režim chce konec amerického embarga, aby si ze vzájemného obchodu ukousl ještě větší podíl. Embargo USA ale nebrání neamerickým firmám na Kubě obchodovat,“ dodává Canto.
Proti více než padesátileté obchodní blokádě se navíc vyslovuje i americká obchodní komora, která by legislativu z dob studené války nejraději zrušila okamžitě. Většina amerických podniků i Kubánců má za to, že Trump svým kosmetickým zákazem pouze prodlužuje status quo a že se jedná o politické gesto směrem ke svým voličům.
„Kapitalismus počká. Kubánci teď potřebují demokracii a tu zákaz obchodu stejně nepřinese,“ uzavírá Lazo.
