Propast mezi Českem a eurozónou v oblasti cen a příjmů je veliká a bylo by dobré ji před přijetím eura snížit, řekl v rozhovoru s ČTK guvernér.
„Obecně platí, že jsme na přijetí eura připraveni a určitě bychom to jako ČR zvládli. Ale je pravdou, že lépe se adaptují do měnové unie země, které mají blíže k ekonomickému jádru unie. A tam máme stále velkou propast, i když se snižuje,“ uvedl guvernér.
V současné době je podle Rusnoka dohánění úrovně eurozóny, minimálně v případě mezd, poměrně slušné. „Zatímco v západní Evropě mzdy prakticky nerostou, tak v ČR rostou o pět procent. Samotný rozdíl v růstu ekonomiky přitom tak velký není. Když to takto poběží tři, čtyři, doufejme pět let, tak se přiblížíme mzdové úrovni eurozóny i my. Nyní je ideální doba toto využít, a to se i děje,“ řekl guvernér.
Reformou kvůli přijetí eura by podle něj měl projít státní rozpočet. Přijetím eura se ČR zbaví vlastní měnové politiky, která mimo jiné pomáhá regulovat vliv ekonomického cyklu. „A je dobré mít v takové situaci nástroje hospodářské politiky více pružné. Bylo by dobré mít například větší prostor pro stimulaci ekonomiky přes státní rozpočet. Je to ale těžké, když 70 procent rozpočtu jde na mandatorní a kvazimandatorní výdaje,“ uvedl.
Dalším problémem je podle něj dohled nad finančním trhem v rámci eurozóny. Projekt Bankovní unie podle Rusnoka provází velká byrokracie. Navíc záchranný fond nemá dostatek peněz na řešení případných krizí a neexistuje ani shoda na vytvoření systému evropského pojištění vkladů.
Sazby se nejspíše mírně zvýší
Guvernér ČNB také uvedl, že současné posilování koruny, pokud bude dále pokračovat, může být důvodem k pomalejšímu zvyšování úrokových sazeb. Případné zvýšení nebude výrazné, dodal.
Aktuální prognóza ČNB počítá s prvním růstem úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí. Budoucí zvyšování sazeb nebude podle guvernéra výrazné.
„Ano, může to být ve třetím čtvrtletí, což je spíše modelový výpočet, ale měnověpoliticky to na to nevypadá. Pokud by zvýšení sazeb přišlo, tak to budou drobné krůčky. Pokud by koruna dál systematicky posilovala, může to být důvod k pomalejšímu zvyšování sazeb,“ uvedl Rusnok. Koruna se na počátku týdne přiblížila k nejsilnějším úrovním od konce intervencí, když krátce posílila pod 26,13 Kč/EUR.
Obdobně se v pondělí vyjádřil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. V úterý uvedl člen bankovní rady Marek Mora, že by ČNB mohla odsunout zvýšení úrokových sazeb až za třetí čtvrtletí, pokud koruna bude dále posilovat podobným tempem jako v posledních dnech a týdnech.
Co teď s nakoupenými eury?
Co se týče v rámci intervencí nakoupených eur, ČNB je hodlá investovat, aby dosáhla vyšších výnosů, uvedl Rusnok. Cílem je omezit ztráty z přecenění rezerv. Může tak učinit například přesunem části rezerv z méně výnosných eur na dolary nebo nákupem kvalitních dluhopisů. Důvodem je mimo jiné snaha zmírnit kumulované ztráty banky z přecenění rezerv v souvislosti s posilování koruny po konci intervencí. Rusnok upozornil, že jde o úvahy a banka o takových krocích nikdy neinformuje předem.
„Část devizových rezerv, kterou nepotřebujeme nutně pro měnovou politiku, budeme pravděpodobně orientovat více výnosově. Uvažujeme o změnách v měnové struktuře, například dolar vynáší více než eura. Logicky je zde prostor pro další instrumenty, byť stále relativně bezpečné. Jde o různé dluhopisy kryté zástavami americké nebo evropské provenience. Prostor by se mohl najít také například pro korporátní dluhopisy, což Evropská centrální banka běžně dělá,“ řekl. Investice ČNB stále zůstanou poměrně konzervativní, dodal.
ČNB měla ke konci května devizové rezervy za 3,27 bilionu korun. Za jejich růstem v posledních letech jsou především intervence ČNB, kdy centrální banka od listopadu 2013 do letošního dubna vynaložila dva biliony korun za nákup eur.
Jiří Rusnok byl v dubnu hostem Rozstřelu. Řeč byla o intervencích i o euru:
