Italský premiér Paolo Gentiloni záchranu označil za nutnou k tomu, aby ochránil střadatele a zajistil dobrou kondici celého bankovního systému. Krokem chce vláda předejít možnému „runu“ na banky a masovému vybírání vkladů, které by hrozilo přelitím problémů i do zdravých bank.
Souhlas se záchranou dala Evropská komise. Udělala to poté, co Evropská centrální banka podle očekávání oznámila, že obě instituce jsou na pokraji insolvence a nezískaly dostatek nového kapitálu.
Aktiva dvou předlužených benátských bank převezme konkurenční Intesa Sanpaolo. Získá tak síť poboček včetně jejich zaměstnanců. Vláda jí zároveň poskytne garance za rizikové úvěry ve výši 12 miliard eur. Prostředky mají sloužit ke krytí případných ztrát. Intensa za banky zaplatila symbolické jedno euro.
„Ti, kdo nás kritizují, by zároveň měli nabídnout lepší alternativu. Já žádnou nevidím,“ citoval list BBC ministra hospodářství Piera Carla Padoana. Podle listu La Repubblica současně se záchranou bank přijde o práci na čtyři tisíce lidí.
Vláda na likvidaci dvou bank uvolní okamžitě 5,2 miliardy eur (13,7 miliardy Kč). Celkové náklady operace pro italský stát však mohou dosáhnout až 17 miliard eur. Peníze spolknou nesplácené úvěry, právní rizika a náklady na restrukturalizaci.
Itálie drží třetinu špatných úvěrů v EU
V centru debat o problémech italského bankovního sektoru však dosud stála především nejstarší banka na světě a čtvrtý největší finanční dům v zemi Monte dei Paschi. Na začátku června se Evropská komise dohodla s italskou vládou na záchranné brzdě, která obnáší seškrtání nákladů, ztráty pro část investorů a snižování odměn vedení. Banka dopadla nejhůře v posledních unijních zátěžových testech, které zkoušely odolnost bank.
Italský bankovní sektor je jedním z největších rizik v evropské ekonomice, která má velmi vysoký dluh a velké množství rizikových půjček v bankách. Italská ekonomika má problémy dlouhodobě, zhoršily se však v souvislosti s finanční krizí, kdy Evropská centrální banka snižovala úrokové sazby na minimum. Nedostatek příjmů z úroků si banky vynahrazovaly mimo jiné investicemi do vyššího rizika.
Bankovní sektor v zemi zatěžují špatné úvěry ve výši až 350 miliard eur, tedy téměř 9,3 bilionu korun. To je zhruba třetina celkových špatných úvěrů v eurozóně.
