Pěnou dní ČSSD není jen nápad předsedy Senátu Milana Štěcha zvýšit odvody živnostníkům a donutit je tak, aby se stali zaměstnanci. Byť na jeho obranu je potřeba říct, že svými hodně neobratnými výroky v podstatě pouze poukázal na rozbujelý švarcsystém. Ten je však nutno řešit selektivně, chirurgicky, nikoli „plošným odvodovým bombardováním“.
Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management.
Na sociálnědemokratický program s názvem Dobrá země pro život se okamžitě po zveřejnění sesypala vlna kritiky. Mohli jsme se mimo jiné dočíst, kterak by jeho realizace vedla k „nárůstu závisti a konfliktů mezi skupinami“ (Jan Skopeček, ODS) či kterak je „populistický, socialistický a proti prosperitě země“ (Miroslav Kalousek, TOP 09). To se samozřejmě čekat dalo, ke střízlivému zhodnocení programu však takové ideologické hodnotící soudy příliš nepomůžou.
Pozitivní tón s výhradami
Přitom se jedná o vcelku standardní sociálně demokratický program, ba dokonce s několika pozitivy. Mezi ně patří například tiché opuštění únorového plánu „spravedlivých daní,“ který měl zvýšit daně všem lidem s měsíčním příjmem nad zhruba 49 tisíc korun. ČSSD si evidentně pomalu uvědomuje, že voliči potřebují velké a hlavně pozitivní sdělení. Místo narativu o gigantické korupci, kterou vykoření neposkvrněný miliardářský dobrodinec, hovoří strana o vyšším blahobytu pro všechny.
Kampaň ČSSD má rozhýbat slovenský expert. Ficovi pomohl k triumfu |
A tak slibuje, že do roku 2022 bude průměrná mzda 40 tisíc – a právě proto musel únorový slib, který by po splnění takového cíle nutně dopadl na podstatnou část zaměstnanců, zmizet.
Dalším pozitivem je potom snaha o obnovení společného zdanění manželů, jemný posun k majetkovým daním, růst minimální mzdy i 5 týdnů dovolené pro všechny.
U prvního se jedná o rozumnou daňovou úlevu, u druhého o pokus o „zezápadnění“ české daňové soustavy, u posledních dvou de facto o růst podílu práce na celkovém produktu. Ten je v ČR ve srovnání se západní Evropou stále nízký, byť zdaleka ne tak jako na Slovensku, kde je nejnižší v rámci OECD.
Skoro jako komunisté
V předvolebním ekonomickém programu ČSSD však nadále převládají negativa. Předně není jasné, kdo všechny plány zaplatí – sektorové daně, ač vcelku nedistorzní (tzn. paušální, chování poplatníka nemá vliv na jejich výši, pozn. red.), a tudíž optikou daňové teorie rozumné, těžko postačí pokrýt snížení DPH, přídavky pro milion dětí a růst mezd učitelů, zdravotníků či zaměstnanců v kultuře.
Plán ČSSD: Jízdné pro studenty a seniory zdarma. Stát by to stálo miliardy |
Ten růst mezd by navíc musel být vpravdě gigantický, pokud by vláda skutečně chtěla dostát slibu, že průměrná mzda naroste do roku 2022 oproti dnešku o nějakých 45 % - uvažujme, že ČSSD neplánuje vysokou inflaci či naordinování růstu mezd soukromým firmám.
Trvání sociálních demokratů na udržení věku odchodu do důchodu a konzervace současného důchodového systému jsou časovanou bombou pro budoucí rozpočty. Jízdné zdarma pro seniory a studenty po vzoru slovenského Smeru Roberta Fica pak populismus par excellence.
Nejhorší je však pachuť nekonzistence. Podobně jako ČSSD „objevila“ problém se svým koaličním partnerem až v roce voleb, působí program jako celek hlavně jako zoufalá snaha přetáhnout levicového voliče, ať to stojí, co to stojí. Nebýt zmínky o NATO mohl by se čtenář místy i domnívat, že čte program KSČM. A to není pro české veřejné finance moc dobrá zpráva.
