Mnozí Hongkonžané však tvrdí, že slavit vlastně není co. Všímají si, že Peking svírá svou všeobjímající náruč nad Hongkongem čím dál silněji, a obávají se, že v brzké době přijdou i o ty zbytky svobod, které jim ještě zbyly.
Hongkong: Británie vs. ČínaZvláštní správní oblast Čínské lidové republiky Hongkong, jak zní současný oficiální název území, leží na rozloze 1 106 kilometrů čtverečních. Žije tam sedm milionů lidí. Británie získala území ve třech etapách. První části obsadila v roce 1841 v průběhu první anglicko-čínské opiové války. V roce 1898 jí Čína smluvně pronajala na 99 let nová území s okolními ostrovy. V letech, kdy patřil pod britskou správu, se Hongkong rozvinul v prosperující obchodní a finanční celosvětové centrum. K 1. červenci 1997 byl Hongkong vrácen pod správu Číny. |
Aby bylo jasno, Hongkong je – alespoň navenek – stále „svůj“, „jiný“ než zbytek říše středu. I po dvaceti letech zůstal nejsvobodnějším územím pod správou Číny. Tamní soudy svět nadále respektuje, tisk se dosud nebojí kritizovat místní správu a v mírnější podobě i čínské vůdce. Politická debata v někdejší britské kolonii je nesrovnatelně živější než na pevnině, protestovat (ovšem s mírou) je dovoleno a ani svoboda podnikání se v Hongkongu nijak znatelně nezměnila.
Tak v čem je tedy problém, proč je sedmimilionové město tak fatálně rozdělené na pročínský a protičínský tábor? Proč jsou především obyčejní obyvatelé enklávy ve své většině vůči budoucnosti tak skeptičtí?
Jde zhruba o tohle: Peking před předáním Britům slíbil, že dosavadní hospodářský a politický systém ponechá v Hongkongu 50 let beze změny. Podle zásady „jedna země, dva systémy“. Čínští komunističtí vládci zásadu do značné míry dodrželi, ovšem se stupňujícími se výhradami.
Dobře to vystihuje vtip kolující v Hongkongu – podle něj se ona zásada během let plíživě smrskla na „jedna země, jeden a půl systému“. Peking jemnými a zdánlivě nenápadnými změnami, především v posledních pěti letech, postupně posiluje kontrolu nad územím. Přitvrzuje. Demokraté si stěžují na čím dál očividnější pokusy o manipulaci s volbami, na vyhrožování novinářům i aktivistům. Ostatně před nynější návštěvou Si Ťin-pchinga byla řada stoupenců demokratické budoucnosti Hongkongu zatčena.
O nás bez nás. Jak Thatcherová tajně domlouvala předání Hongkongu |
V posledních letech vyústila nespokojenost s tímto vývojem v několik bouřlivých protestů.
V době předání vyjadřovali mnozí západní analytici naději, že Hongkong poslouží jako laboratoř pro politické změny na pevnině. Prestižní The Economist dokonce v nadsázce psal o tom, že „Hongkong vlastně převzal Čínu“. Tyto naděje však selhaly. Zvláště za vedení čím dál autoritářštějšího prezidenta Si Ťin-pchinga není po politické liberalizaci Číny ani vidu, ani slechu. Opak je pravdou. A právě odtud plynou obavy Hongkonžanů.
Před 20 lety vrátila Británie Hongkong Číně:
28. června 2017 |
