Čechoameričan a Dán žijí v Kalifornii a do Česka jezdí pravidelně navštěvovat příbuzné. V Americe, kde je tato možnost legální, si nechali odnosit náhradní matkou dvě děti - na začátku roku 2012 se narodila dcera, o rok a půl později syn.
Děti byly počaty díky embryu vajíčka od anonymní dárkyně a spermatu jednoho z partnerů – každý z nich je biologickým otcem jednoho z dětí, kdo kterého, ví pouze jejich tamní lékař.
První pár gayů v Česku adoptuje dítě. Už se těšíme na miminko, říkají |
Partneři byli v Americe v souladu se smlouvou o náhradním mateřství na základě soudního rozhodnutí zapsání jako rodiče dětí do jejich rodných listů. Když si však chtěli toto soudní rozhodnutí nechat uznat i v Česku, narazili.
Na matrice v Praze 1 požádali o vystavení rodného listu nejprve pro syna, úřad však řízení o přiznání občanství přerušil a partnery odkázal na soud. Nejvyšší soud (NS) následně rozhodl o přiznání rodičovských práv pouze Čechoameričanovi, kolonka „matka“ zůstala nevyplněná.
Později podali stejnému soudu návrh na uznání rodičovských práv i druhého z partnerů, avšak neuspěli, protože se podle něj požadavek zjevně příčí veřejnému pořádku. Ústavní soud však v pondělí tohle rozhodnutí zrušil s tím, že Nejvyšší soud porušil práva manželů i dítěte na rodinný život.
„Upozornili jsme, že tento výrok je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte, který musí být řídícím principem při všech rozhodováních o dětech. V takovéto situaci není možné hledět na nějaké abstraktní principy, ale je nutné se zabývat konkrétním zájmem konkrétního dítěte v konkrétní situaci,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Řekla, že partneři s dítětem nepochybně vedou rodinný život chráněný Listinou základních práv a svobod. Původní verdikt NS v důsledku vedl k tomu, že okamžikem vystoupení rodiny z letadla na Ruzyni vztah k jednomu z rodičů přestal formálně existovat.
Dodala také, že ÚS se obecně nevyjadřoval ani k institutu náhradního mateřství, ani k problematice osvojování dětí stejnopohlavními páry.
„Byli jsme konfrontování s velmi komplexním problémem biomedicinským, právním i sociálním. Pár se stal podle práva státu Kalifornie rodiči dítěte a fakticky s ním několik let žije. V této situaci, kdy už je konstituováno právní a faktické rodičovství a kdy je navíc stěžovatel možná z poloviny biologickým otcem dítěte, není možné upřít uznání tohoto rodinného vztahu,“ dodala.
Párů s tímto problémem je víc
Právník manželů Petr Kalla rozhodnutí přivítal. „Pocity jsou pozitivní, jsme velice rádi, že Ústavní soud rozhodl takto a že nerozhodl pouze formalisticky, ale že šel doopravdy do materie a zabýval se doopravdy problematikou stejnopohlavního rodičovství a nejlepšího zájmu dítěte v dané kauze,“ uvedl.
Ze své praxe ví, že podobných párů existuje víc. „Dětí, které se narodily díky náhradnímu mateřství, je více. Vím, že páry měly problémy se zápisem do matriky a vydáním rodných listů. Velice často se spokojily s tím, že mají zapsaného jen jednoho rodiče, takže se domnívám, že to může mít širší význam právě i pro tyto další páry,“ podotkl.
Ústavní soud loni otevřel lidem žijícím v registrovaném partnerství cestu k individuálnímu osvojení (psali jsme o tom zde). Společné osvojení dítěte dvěma lidmi stejného pohlaví české právo neumožňuje. Homosexuálové v Česku mohou uzavírat registrované partnerství, v případě zájmu o adopci ale nemají stejná práva jako manželské páry. Na tom nynější výrok Ústavního soudu nic nemění.
Pro osvojení dítěte v homosexuálním páru má být nutný souhlas rodičů |
Novela zákona o registrovaném partnerství předložená už dříve Parlamentu, která měla umožnit takzvané přiosvojení (více čtěte zde), se už podle názoru Petra Kally do konce volebního období projednat nestihne.
Nejvyšší soud nyní bude muset o rodičovských právech Dána ke čtyřletému chlapci znovu rozhodnout a musí se řídit názorem Ústavního soudu. Následně jej bude moci matrika zapsat jako druhého otce a vydat rodný list. Dá se předpokládat, že stejnou možnost následně dvojice využije i v případě dcery.
Hostem pořadu Rozstřel byl v květnu první homosexuální pěstoun:
