Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení v pololetí stouply o devět procent, tedy o 40 miliard na 461,3 miliardy korun.
DPH, daň z příjmu právnických osob i daň z příjmu fyzických osob patří mezi takzvané sdílené daně, jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.
Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. V případě DPH dostávají obce 21,4 procenta a kraje 8,92 procenta.
Obcím od letoška podíl na DPH stoupl. Zároveň už ale nedostávají podíl 30 procent, který jim ještě loni připadal z daní fyzických osob samostatně výdělečně činných. Od příštího roku by obcím měl stoupnout podíl u DPH na 23,58 procenta. Příslušnou novelu minulý týden schválil Senát, podepsat ji musí ještě prezident. Obce a města by tak mohly získat navíc celkem asi 8,5 miliardy korun ročně.
Samotný státní rozpočet v prvním pololetí z DPH získal 125,3 miliardy korun, meziročně o 13 procent více. Na firemních daní do státní kasy putovalo 65,6 miliardy korun, meziročně o osm procent více.
Ze statistik MF k výsledkům státního rozpočtu za první pololetí vyplývá, že na spotřebních daních stát vybral 76,2 miliardy korun, meziročně o necelé procento více.
Nově je od letošního roku účinný zákon o dani z hazardních her, který zavedl daň z hazardních her a daň z technických her. Ty nahradily odvody z loterií. Na dani z technických i hazardních her letos stát zatím získal téměř tři miliardy korun.
Zákon nově zavedl princip tzv. samovyměření, změnil zdaňovací období z ročního na čtvrtletní nebo upustil od placení záloh. Do daně z hazardních her jsou zahrnuty hry provozované prostřednictvím internetu i hry provozované jinak.
