Vzestup burzovních cen se může odrazit i v koncových cenách, zdražování však bude spíše mírné a postupné. „Konkurenční boj zřejmě obchodníkům neumožní plně promítnout nárůst burzovních cen do tarifů pro zákazníky. A to i za cenu poklesu obchodní marže,“ říká ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Také oslovení obchodníci mluví o změně cen jen opatrně s tím, že ceníky pro příští rok budou oznamovat až na podzim. Nakonec se tedy může stát, že zvýšení ceny odloží až na další rok. Mimo jiné i proto, že velkou porci dodávek pro své zákazníky zajistili s velkým předstihem, a tedy levněji.
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí |
„Pro většinu zákazníků se ceny elektřiny a plynu nebudou měnit, a to i přes růst cen elektřiny na burze,“ říká Jan Schindler, analytik portálu TZB-info, který provozuje kalkulátor cen energií.
„Důležitá bude reakce dominantních dodavatelů. Pokud ti zdraží, zvýší svoje ceny i někteří z ostatních obchodníků,“ dodává.
Silová elektřina je navíc pouze částí celkové ceny, takže i na první pohled výrazný pohyb burzovních cen se do peněženek spotřebitelů promítne jen zčásti. Tuzemským odběratelům navíc hraje do karet rychlé posílení koruny k euru, v němž se ceny na burze uvádějí, po ukončení devizových intervencí letos v dubnu.
Sítě jsou předimenzovány
Do cen na faktuře se promítne také výše poplatků za dopravu elektřiny, které určuje Energetický regulační úřad. Ty podle všeho mírně stoupnou, stejně jako tomu bylo v předchozích letech. Se zpožděním se do nich mohou promítnout i náklady na tužší zimu. Přesnou výši však oznámí úřad až v listopadu.
„Zvyšování regulovaných cen souvisí s náklady na provoz sítí, které jsou z minulosti předimenzovány a musí být provozovány,“ říká analytik Schindler. Podle něj poroste důraz na stálé platby za odběrné místo namísto plateb za spotřebovanou energii.
Celkově se však podle analytiků ukazuje, že doba trvalého několikaletého poklesu velkoobchodních cen elektřiny nyní postupně končí. Za zlevňování mohl vývoj cen na německém trhu, kde nyní v souvislosti s přípravou na uzavření jaderných elektráren a současným budováním zelených zdrojů panuje převis nabídky nad poptávkou.
Německo je díky tomu nyní evropskou jedničkou v exportu elektřiny. Jenže až v roce 2022 zavře poslední jadernou elektrárnu, může se stát, že mu elektřina bude chybět. Z jádra se totiž v zemi vyrábí stále zhruba 80 terawatthodin elektřiny ročně, zatímco vývoz činí pouze asi 50 terawatthodin.
„Němci nyní uměle vytvářejí na trhu převis nabídky a to dostalo ceny na nízké, až ekonomicky neúnosné úrovně. Všechno dotují němečtí spotřebitelé prostřednictvím příspěvků na obnovitelné zdroje. K propadu cen ještě přispěla nefunkční politika EU v oblasti emisí a propad cen uhlí v letech 2015 a 2016,“ říká analytik J&T Michal Šnobr.
Ale situace se postupně mění. Ceny černého uhlí, od něhož se v našem regionu odvíjejí ceny elektřiny, začaly postupně růst, stejně jako cena povolenky na vypouštění škodlivých emisí. A pokud navíc na reformu kývne nová německá vláda, která vzejde z podzimních voleb, může se jejich cena zdvojnásobit.
Spolu s připravovaným vypnutím německých jaderek to jsou podle Šnobra faktory, které naznačují obrat v cenách elektřiny. „Po roce 2020 by mohlo přijít zdražení elektřiny. Těžko ho předvídat, ale zřejmě nebude úplně malé,“ dodává Šnobr.
U plynu se na rozdíl od elektřiny zdražování nečeká. Do Evropy nyní míří plyn prakticky z celého světa, což v poslední době srazilo jeho velkoobchodní cenu. „Vývoj u plynu zatím nenutí obchodníky ke zvyšování konečných cen plynu, výraznější změny nečekám,“ říká Gavor. To naznačují indikativní, tedy jakési férové ceny plynu, které zveřejňuje Energetický regulační úřad. Ty zůstanou prakticky stejné i pro čtvrté čtvrtletí.
