V regálu supermarketu vedle sebe stojí dvě plnotučná mléka. První se prodává za 34,90 Kč, druhé za 27,90. Levnější mléko zdobí nálepka BIO.
Ušetřit na produktech ekologického zemědělství se dá i u dalších potravin, zejména hovězího masa. V jednom farmářském obchodě stojí kilogram hovězí kýty 540 korun, ale na některých ekofarmách prodávají váleček (jemnou část zadní kýty) až o tři stovky levněji.
U masa spotřebitel může ušetřit, pokud nebude líný dojet si na farmu. Ceny mléčných výrobků se přibližují už i v obchodních sítích. „Nelze říct, že cena klesla na úroveň konvence. Je to naopak. Některé výrobky se už prodávají za cenu, jako by šlo o produkty ekologického zemědělství,“ vysvětlila Sylva Horáková ze Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO. Nejvíce je to znát právě u mléka a mléčných výrobků. „Biomléko je v obchodě asi jen o dvě koruny dražší než běžné mléko,“ dodala Horáková.
Tento trend trvá už několik let a sílí s rostoucí oblibou biopotravin mezi Čechy. Tuzemský trh roste o stovky milionů ročně. V naposledy sledovaném roce 2015 se obchod zvýšil o 11 procent na 3,73 miliardy korun, tedy zhruba o 370 milionů. Významná část biopotravin míří za hranice, kde farmáři prodají surovinu za lepší ceny. U mléka se exportuje přibližně pětina. Zhruba polovinu zdejšího trhu pak tvoří dovozy.
Trh s biopotravinami roste
Manažerka svazu Kateřina Urbánková odhaduje, že růst tuzemského „biotrhu“ letos akceleruje až o 15 procent: „Spotřeba meziročně roste. Konečně začínáme následovat okolní země, jako je Německo či Rakousko.“
Příklonu k biopotravinám může pomoci fakt, že bio drží relativně stabilní ceny, zatímco ceny konvenčních potravin rostou. Patrné je to zejména u mléčných výrobků včetně neustále skloňovaného másla. Právě mléčné výrobky ekofarmářů jsou přitom nejžádanějším artiklem mezi zákazníky, v koši veškerých biopotravin tvoří 22 procent. Zákazníci také často sahají po dětských výživách či ovoci a zelenině.
Biopotraviny brzdí skepse lidí i internet, říká průkopník ekozemědělství |
Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi je však tuzemský trh s biopotravinami stále na začátku. V Německu tvoří podíl BIO na celkové spotřebě potravin 4,4 procenta, v Rakousku 6,5 procenta. V Česku roste o desetiny procenta a nedosahuje ani jednoho procenta.
Stát přímo výrobu biopotravin nedotuje, ale na marketingovou podporu letos poslal 30 milionů korun a příští rok počítá se stejnou sumou. Téměř 1,3 miliardy korun z rozpočtu také putuje za ekologickými zemědělci, z jejichž surovin se biopotraviny vyrábí.
Část surovin, které se vyrobí v režimu ekologického zemědělství, se přitom po zpracování na potraviny prodá bez nálepky BIO, jako běžné zboží. Týká se to biovína, skotu a částečně mléčných výrobků. „Někteří vinaři jsou schopni prodat biovíno o 10 až 15 procent dráž než běžné víno. Část vinařů ale nevěří, že prodají za vyšší ceny,“ vysvětlil Milan Hluchý, předseda svazu Ekovín.
Daří se i Fairtrade produktům
Část zákazníků v obchodech sahá po biopotravinách náhodou. Platí to i o značce Fairtrade, která má být zárukou férových podmínek pro farmáře i jejich zaměstnance v zemích třetího světa. „Právě teď přibývá nevědomých nákupů, protože to nabízí stále víc řetězců,“ popsala ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko Hana Chorváthová.
Může za to i cenový rozdíl, který klesá podobně jako u bioproduktů. Prodeje některých fairtradových potravin v ČR prudce rostou. Nejvíce káva. Loni se jí prodalo 326 tun, o 88 procent více než předloni. Velký nákupní boom zažívá i kakao, třtinový cukr a čaj.
Jiné zboží ve velkých tuzemských sítích stále chybí. Třeba na Západě běžné banány. Oblíbené exotické ovoce se v Česku prodává za cenu, na kterou se často nedostanou ani lokální nebo polská jablka.
