Když koncem minulého týdne závazek z první poloviny letošního roku stvrdil podpisem, zázemí pro největší lithium-iontovou baterii na světě bylo téměř z poloviny hotové. Musk má nyní necelých 100 dní na to energetické úložiště dokončit a napojit na 100 větrných turbín. Ty dodá francouzská společnost Neoen a společně s megabaterií od Muskovi firmy Tesla tak zajistí elektřinu pro více než 30 000 jihoaustralských domácností. Když to Musk nestihne, jeho firma dodá megabaterii zdarma. Tamní vláda s výzvou souhlasí a o pravděpodobném dodržení temínu hovoří i Muskovi největší kritici.
Vypadá to tak, že si Američan jeden ze svých dalekosahajících slibů tentokráte dobře pojistil a velkolepostí nešetřil ani o víkendu, když projekt v Jamestownu představoval.
Gigabaterie je pouze začátek
„Za dva měsíce nepřestavíte ani kuchyň,“ nechal se slyšet. „Většina naší energie stále pochází z fosilních zdrojů. Toto je pouhý začátek, ale myslím, že poslouží jako dobrý příklad celému světu,“ dodal podle agentury Bloomberg před zástupci soukromého sektoru a veřejností.
Muskova lithium-iontová megabaterie je součástí vládního energetického plánu za 550 milionů dolarů (12,1 miliardy korun), jak stabilizovat dodávky elektřiny v zemi. Ta se potýká s jejich výpadky v důsledku přechodu od uhelných elektráren k větrným zdrojům, jejichž produkce je méně stabilní. Vládní strategie počítá i s dalšími opatřeními jako je výstavba záložních generátorů u města Adelaide nebo solárně-tepelné elektrárny u přímořského města Port Augusta.
Baterie bude mít podle společnosti Tesla skladovací kapacitu 100 MWh a dodá ji její závod Gigafactory ležící uprostřed pouště v Nevadě. Svou kapacitou překoná dosavadního rekordmana, kterým je 80 MWh baterie v kalifornském Mira Loma, kterou také vyrobila Tesla.
Konec s výpadky - jednou pro vždy
Musk si od svého bateriového systému hodně slibuje. Má totiž vyřešit jeden z nejpalčivějšího problémů při větší závislosti na obnovitelných zdrojích – jejich menší stabilitu. Jím vedená Tesla loni koupila výrobce solárních panelů SolarCity. Společnosti vnímá kombinaci těchto dvou zelených technologií jako klíč k přechodu z fosilních paliv na zelené zdroje a plánuje masivní expanzi na trh. „Země je sama o sobě satelitem Slunce. Pokud mohou na solární energii uloženou v baterie běžet malé satelity, mohou na ni běžet i ty velké,“ řekl šestačtyřicetiletý Elon Musk.
Není to přitom jediný futuristický záměr, který koncem týdne v Austrálii oznámil. Jeho soukromá společnost SpaceX chce k Marsu vyslat svou první vesmírnou loď s nákladem za pět let a už dva roky poté i raketu s lidskou posádkou, oznámil Musk na 68. mezinárodní astronautické konferenci v australském Adelaide. Stavba by podle něj měla začít už v první polovině příštího roku. Má tak šanci předehnat americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Ten plánuje vyslat k Marsu svoji první lidskou výpravu až o zhruba deset let později, někdy ve třicátých letech.
Achrivní video: Takhle vypadá továrna Gigafactory
