Německé železnice se sice nikdy netěšily podobné pověsti jako jejich švýcarský nebo japonský protějšek, ale pořád platily za docela spolehlivého dopravce. Poslední týdny tato jistota vzala za své, cestující si v průběhu října a listopadu stěžovali, že dálkové vlaky přijížděly buď se zpožděním, nebo se naopak u peronu objevily v předstihu.
To nesedí nejen s cílem, který si Deutsche Bahn vytkly ve své strategii Zukunft Bahn (Dráhy budoucnosti), ale ani s výroky generálního ředitele státního přepravce. Pro rok 2017 se měla přesnost dálkových spojů zvýšit minimálně na 80 procent.
„S přesností nejsme tam, kde bychom chtěli být,“ sdělil diplomaticky šéf drah Richard Lutz listu Süddeutsche Zeitung, „štve nás to, protože jsme zákazníkům slibovali víc.“
Zároveň přišel i s vysvětlením – kromě drah za to může i vyšší moc, konkrétně podzimní bouře, které se přes Německo prohnaly. Především bouře Xavier zablokovala řadu železničních tahů a odstraňování škod trvalo poměrně dlouho.
Do drážní statistiky se bouřlivý podzim propsal více než viditelně – dojezd na čas se v říjnu propadl pod 75 procent všech dálkových spojů, zatímco v září se dráhy bez jedné desetiny dostaly na 79 procent. „Musíme se na podobné meteorologické fenomény ještě lépe připravit, s tím souvisí i kontroly železničních koridorů a odstraňování stromů v jejich blízkosti,“ doplnil Lutz. Dále se německé dráhy potýkaly s poruchami lokomotiv.
Lutz však zdůraznil, že se dráhy nevzdaly závazku dosáhnout u dálkových vlaků přesnosti 85 procent. Kvůli tomu už rozjely řadu opatření – protože škrtícím bodem každého vlakového spoje je nádraží, vznikly na 20 nejfrekventovanějších stanicích speciální týmy. Mají jediný úkol – vyčistit úzká železniční „hrdla“ a vypravit vlaky včas. Podle drážní statistiky totiž 60 procent zpoždění vznikne vlastně ještě dřív, než vlak na svou cestu vyrazí, a tuto ztrátu si pak veze až do cílové stanice.
Česko se Němcům vyrovná
České dráhy, dopravce s největším vypraveným počtem spojů v Česku, dosáhl u svých 541 dálkových spojů denně v období od ledna do října 2017 také 80procentního cíle – konkrétně 79,9 procenta.
Rozdíl je však v tom, co oba dopravci považují za „včas“. „Za včas jedoucí vlak je považován vlak se zpožděním nula až pět minut 29 sekund,“ upřesnila za České dráhy mluvčí Radka Pistoriusová.
Němci přimhouří oko o něco více než Češi a tolerují, když vlak přijede do 5 minut a 59 sekund.
České dráhy tak navzdory zažitému stereotypu nevycházejí ze srovnání s německými špatně. To potvrzuje i celková statistika zahrnující i regionální dopravu – v Česku dojelo za prvních 10 měsíců na čas 90,2 procenta spojů, v Německu 92,3 procenta.
